Jemen: Terorismus, únosy a beznaděj

Jemen se už dlouho potácí na hranici kolapsu. Jeho vláda, která je považována za slabou a zkorumpovanou, musí čelit mnoha sociálním nejistotám, nespokojeným ozbrojeným kmenům, vypořádat se s názory vlivných radikálních islamistických duchovních a s bojovníky džihádu. Jemen je suverénně nejchudší zemí regionu a je na hony vzdálen luxusu Saúdské Arábie – svého velkého severního souseda a nejbohatší země Blízkého východu.

Na špatné straně

Kořeny neúspěchu spojeného Jemenu tkví hluboko v historii jižní i severní části. Ani po vytvoření společného státu ale nebyly učiněny zrovna nejšťastnější kroky k dosažení blahobytu. Prezident Ali Abdullah Saleh, který dříve vládl severní části a po spojení se stal lídrem celé země, se snažil spíše o upevnění vlastní pozice než o vybudování stabilní demokracie. Jedním z jeho nešťastných počinů bylo spojenectví se Saddámem Husajnem.

Když Husajn provedl v roce 1990 invazi do Kuvajtu a OSN řešila další postup, Jemen jako člen Rady bezpečnosti OSN několikrát Iráku v rozhodování o rezolucích nepokrytě stranil. Hlasoval rovněž proti použití síly v této otázce. V důsledku toho zrušilo mnoho arabských států podpůrné programy pro Jemen, a některé dokonce přerušily diplomatický kontakt. Ze Saúdské Arábie a dalších arabských států bylo vyhnáno přinejmenším 850 000 Jemenců.

Zobrazit na mapě Googlu

Teroristická základna?

Od války v Zálivu se Jemen snaží dát své vztahy s někdejšími spojenci do pořádku. V oblasti zahraniční diplomacie mu ale nijak nepomáhá fakt, že podle názoru výzvědných služeb je právě na území Jemenu výcvikové centrum teroristické organizace Al-Káida.

Je velice nepravděpodobné, že by byla jemenská vláda přímo zapojena do osnování teroristických útoků proti západním zemím. Naopak prosakují zprávy, že spíše pomáhá Američanům v útocích na teroristické cíle. To by potvrzovala také vojenská pomoc v hodnotě 140 milionů dolarů, kterou jemenská vláda obdržela v roce 2010.

Pravdě je mnohem blíž názor, že nad svým územím nemá země vůbec kontrolu. Sama čelí extrémistickým ozbrojeným skupinkám, které v některých oblastech diktují životní podmínky Jemenců. Velice nešťastnou praxí jsou únosy cizinců, které extrémisté používají jako nátlakový prvek v jednáních s vládou. Politická elita Jemenu nedokáže, nebo snad nechce, ovládat ani svůj vlastní úřednický aparát, který je proslulý korupcí a porušováním lidských práv. Podle četných zpráv je v zemi běžné mučení, neopodstatněné zatýkání občanů, prodlužování vazby před soudním procesem, korupce soudů a jejich neefektivnost. Velmi výrazně je omezena svoboda slova, tisku i vyznání.

Pro Jemence nespočívá moc naděje ani ve špatném ekonomickém výhledu země. Oficiálně je zaměstnáno jen 35 % lidí. Populace přitom roste a stát se nemůže na rozdíl od svých sousedů opřít o ropné rezervy. Chudá ložiska jemenské ropy budou podle expertů vyčerpána do roku 2017. Snad jedinou nadějí je zemní plyn, kterého má stát značné rezervy.