Hnědý trpaslík není hvězdou ani planetou. Jde o samostatnou třídu objektů na pomezí těchto dvou dalších tříd. Typický hnědý trpaslík představuje těleso s hmotností v rozmezí 13–80 hmotností Jupitera, jemuž také odpovídá velikostí, přičemž je velmi chladný, s povrchovou teplotou několika stovek stupňů. Navzdory názvu bychom hnědé trpaslíky označili spíš jako tmavě červené nebo nafialovělé.
TIP: Hnědí trpaslíci mají silná magnetická pole: Stejně jako pravé hvězdy
V průběhu života probíhají v jejich nitrech některé termojaderné reakce lehce zápalných prvků, například deuteria či lithia, objevují se však jen epizodicky. Po zbytek existence hnědého trpaslíka tvoří zdroj jeho energie gravitační smršťování. Kdyby hmotnost bílého trpaslíka překročila 80 hmotností Jupitera, což odpovídá přibližně setině hmotnosti Slunce, dosáhla by centrální teplota hodnoty ke spalování vodíku a objekt by se stal hvězdou. Pokud je naopak hmotnost tělesa menší než 13 jupiterů, nedojde ani k zapálení deuteriových reakcí a objekt zůstane obří plynnou planetou.
Je zajímavé, že i když se o třídě hnědých trpaslíků uvažovalo dlouho, první byl objevem až v roce 1995. Dnes jich známe nepřeberné množství.
