Jaroslavl: Ruská ikona nad Volhou
Ruská Jaroslavl si díky Kateřině II. a její reformě územního plánování dodnes uchovala jedinečnou tvář. V jejím historickém centru se umně snoubí architektonické prvky z různých období
Historické centrum Jaroslavle se na seznam světového dědictví dostalo díky harmonii a souměrnosti zástavby. O tu se v 18. století zasloužila carevna Kateřina II. Veliká. Právě díky její urbanistické reformě, která proměnila tvář téměř všech sídel v impériu, vznikl nový koncept: zachovat architektonicky cenné budovy a přestavět zbytek města do úhledných pravidelných ulic. Projekt vypracoval Ivan Starov a středem jeho návrhu se stal chrám Proroka Eliáše, k němuž se sbíhají hlavní třídy metropole.
Nejvýznamnější památky představují architektonické komplexy náměstí, nábřeží a centrálních ulic, lemovaných dvoupatrovými neoklasicistními domy. Sovětské období se jádra města paradoxně téměř nedotklo a přístav na Volze z 80. let minulého století z historické kompozice nijak nevyčnívá. Dnes však staré centrum ohrožuje měnící se územní plán a nové stavební projekty.
Město moudrého knížete
Specifický rys Jaroslavle tvoří četné kostely a kláštery z 16. a 17. století, působící jako dominantní prvky. Uvnitř každého z nich se nacházejí hodnotné nástěnné malby a ikonostas – dřevěná či mramorová stěna zdobená ikonami, jež odděluje oltářní část od prostoru pro věřící.
Spaso-preobraženský klášter z 12. století hrál kdysi důležitou obrannou roli. V roce 1501 však vyhořel a znovu vyrostl po vzoru chrámu Zvěstování a Archandělského chrámu v moskevském Kremlu. Pro město plnil podstatnou úlohu i coby duchovní, kulturní a ekonomické centrum.
TIP: Město na vodě: Sen Petra Velikého na bažinách a kanálech
Během stalinistického období byly zničeny tisíce kostelů, především ve větších sídlech. V Jaroslavli jich ovšem přežilo 56 z 80. Některé se sice v té době využívaly jako dílny či sklady, ale vnitřní umělecká výzdoba zkáze unikla.
Město ležící na soutoku řek Volha a Kotorosl patří k nejstarším a historicky nejzachovalejším v Rusku. Podle legendy jej v 11. století založil kníže Jaroslav I. Moudrý, jenž na místě při lovu zabil medvěda. Šelma přitom figuruje ve znaku metropole dodnes.
