Saturnův měsíc Titan představuje velmi zajímavý svět. Jde o druhý největší přirozený satelit ve Sluneční soustavě, je dokonce rozměrnější než Merkur, ale má jen 40 % jeho hmotnosti. Vnitřní strukturu souputníka totiž zřejmě tvoří převážně nejrůznější ledy, jimž dominují rozličné fáze toho vodního.
Předpokládá se dokonce, že se pod povrchem tělesa nachází vrstva tekuté vody, na povrchu se však již nevyskytuje. Její úlohu přebírají uhlovodíky vytvářející jezera, říční systém, a dokonce cirkulující v obdobě pozemského hydrologického cyklu.
Přesný důvod formování těchto uhlovodíkových zásobáren ovšem neznáme. Některé modely spekulují, že tekutý metan rozpouští ledové podloží s příměsí organických sloučenin, sníženiny se prohlubují a zaplňují kapalinou. Taková jezera mají ostře ohraničené okraje a představují výhradně sníženiny. Na Zemi bychom v daném případě mluvili o krasových jezerech, nicméně charakterem jim zdaleka neodpovídají všechny rezervoáry na Titanu.
TIP: Vědci vytvořili repliku moře Saturnova měsíce: Pomůže jim při přípravě misí
Radarová měření zaznamenala u některých menších jezer vyvýšený okraj, takže vzdáleně připomínají kráter. Vědci přišli s jiným vysvětlením: V podpovrchových vrstvách měsíce se mohou nacházet kapsy vyplněné tekutým dusíkem. Jakmile se terén nad kapsou ohřeje, dusík zplynuje a exploze vytvoří kráter – základ pro budoucí jezero. V prohlubování pak pokračují krasové procesy. Jde o velmi zajímavou hypotézu, ale její případné potvrzení si vyžádá průzkum přímo na místě.
