Jak se zbavit přemnožených holubů ve městech? Změnit se musí hlavně lidé

Zrychlující se urbanizace v posledních letech uspíšila i růst holubích populací. Ve městech po celém světě se dnes podle odhadů vyskytuje na 400 milionů šedobílých ptáků, a někde dokonce počtem převyšují tamní obyvatele – například v Benátkách jich je třikrát víc. Městské prostředí holubům plně vyhovuje: Nejenže jim nabízí nevídanou hojnost potravy, ale hustá zástavba připomíná skalní dutiny, v nichž hnízdili jejich divocí předkové. Zdomácnělí opeřenci zvládnou vyvést mláďata na parapetech, v klimatizačních jednotkách i v talířích satelitů. Z původně zrnožravého druhu se navíc postupně stali potravní oportunisté, kteří nepohrdnou shnilými zbytky, a dokonce ani lidskými zvratky. Každý z nich pak ročně vyprodukuje na dvanáct kilogramů výkalů.

Pomůže zákaz krmení?

Od počátku 20. století se radnice snaží proti ptákům s nelichotivou přezdívkou „létající krysy“ bojovat, ale zatím marně. Neosvědčily se otrávené návnady, přímý odstřel či odchyt celých hejn, antikoncepční pilulky ani elektrické výboje. V některých metropolích experimentovali s cvičenými dravci a například nad londýnským Trafalgarským náměstím létala svého času káně Harrisova. Gigantická hejna se však ve výsledku pouze přesunula do jiných částí města nad Temží.

Biolog Daniel Haag-Wackernagel z Basilejské univerzity se studiu holubů věnoval tři dekády a upozorňuje, že počet zmíněných městských opeřenců roste úměrně dostupnosti potravy. Je-li jí dostatek, může holubí pár přivést ročně na svět i dvanáct mláďat. Nepopulárních ptáků se lze tudíž účinně zbavit jedině tak, že jim zamezíme v přístupu k jídlu. Města se přitom musejí zaměřit nikoliv na holuby, nýbrž na lidi. Nicméně zakázat přímé krmení podle odborníka nepomůže – důležité je obyvatele přesvědčit. Sám přitom v roce 1980 navrhl kampaň, díky níž klesla holubí populace v Basileji za čtyři roky o třetinu.