Jak se mohl na Plutu po miliardy let udržet kapalný podpovrchový oceán?
Podle řady nepřímých důkazů existuje pod povrchem Pluta kapalný podpovrchový oceán. Jak je ale možné, že nezmrzl?
Jedním z nejvýraznějších útvarů na povrchu Pluta je jeho „srdce“, neboli Tombaugh Regio. Jeho levou část představuje Sputnik Planitia, geologicky mladá a nápadně hladká oblast. Podle některých vědeckých teorií existuje pod Sputnik Planitia skrytý podpovrchový kapalný oceán. Pro jeho existenci svědčí některé nepřímé důkazy.
Kde by se ale takový oceán na Plutu vzal a jak by mohl vydržet v kapalném stavu na trpasličí planetě s průměrnou teplotou −229 °C? Jednou z možností je, že se podpovrchový oceán Pluta vytvořil v kráteru po dávné dramatické srážce s velikým asteroidem. Pokud by tam ale takový oceán vznikl, měl by už před dlouhými miliony a miliony let kompletně zmrznout.
Přirozená izolace
Shunichi Kamata z japonské Hokkaido University a jeho spolupracovníci tvrdí, že klíčem k řešením této záhady je vrstva klatrátů. Ty tvoří molekuly plynu, například metanu, které jsou polapené mezi molekulami vody. Klatráty jsou velmi viskózní a velmi špatně vedou teplo. To z nich dělá ideální materiál, který by mohl izolovat kapalný oceán od ledu na povrchu Pluta. Plyn v klatrátech by přitom mohl pocházet z jádra Pluta.
TIP: Vesmírná Sahara: Na povrchu Pluta jsou duny z metanového ledu
Pokud mají Kamata a spol. pravdu, stejný mechanismus by mohl fungovat na řadě jiných světů, které jsou dostatečně velké a přitom jen minimálně ohřívané. Ve Sluneční soustavě by to mohla být řada ledových měsíců nebo trpasličích planet a podobných objektů. To by znamenalo, že kapalné oceány se mohou ve vesmíru vyskytovat mnohem častěji, než jsme si mysleli.