Jak ohrožují prachové bouře robotické průzkumníky na Marsu?
Čtvrtá planeta naší soustavy se svými podmínkami sice nejvíc blíží Zemi, stále se však jedná o naprosto nehostinnou pustinu. Teploty převážně pod bodem mrazu, nízký atmosférický tlak, sucho – přesně tak vypadá povrch Marsu...
Značnou část rudé planety pokrývá regolit, sypký materiál vzniklý z hornin především větrnou erozí. Povrch Marsu svou geologií vzdáleně připomíná pozemské pouště. Na planetě se tak vyskytuje spousta prachu, který současně představuje velkou technologickou výzvu. Dokud zůstává na povrchu, nic zvláštního se neděje. Pokud ho ovšem vyzvedne do atmosféry prachová bouře, nastává problém.
Jemná zrníčka pronikají všude a pokrývají vše, průzračnost atmosféry klesá. Pro zařízení zásobovaná elektřinou ze solárních panelů jde o vražednou kombinaci a také již má své oběti: Například před čtyřmi lety ztratila NASA kontakt s roverem Opportunity, který na planetě bezchybně sloužil od roku 2004. K přerušení spojení a prohlášení mise za ukončenou došlo po mohutné prachové bouři, jež Mars zachvátila v polovině roku 2018.
TIP: Nové snímky roveru Curiosity: Na Marsu zuří globální písečná bouře
Ale ani zařízení napájená z jiných zdrojů nejsou před tamním prachem zcela v bezpečí. Polétavý materiál zřejmě přenáší značný elektrostatický náboj, který může ovlivňovat chod elektroniky. Drobná zrníčka pronikají do pohyblivých spojů a dokážou přispět k jejich selhání. Vozítka mohou ve vrstvě prachu a písku uváznout, jako se to stalo roveru Spirit v roce 2009. Celkově Mars představuje nepřátelskou planetu.
Zaprášené solární panely zachytil rover Opportunity na selfie v lednu 2014 (vlevo), zatímco na snímku z března jsou opět čisté. (foto: NASA, JPL-Caltech, CC0)
