Jak najít život na Enceladu? Vědci trénují v Arktidě
Odborníci si vyzkoušeli, jak náročné je pátrat po stopách života v prostředí, jaké přepokládáme v podpovrchovém oceánu na Saturnově měsíci Enceladu.
Pátrání po mimozemském životě, byť zatím zcela neúspěšné, bylo vždy významnou motivací pro výzkum vesmíru. Stopy po organismech, které by nepocházely ze Země, hledáme nejen ve Sluneční soustavě, ale i na vzdálených exoplanetách v okolních planetárních systémech.
Jedním z nadějných těles, kde by se podle odborníků přinejmenším teoreticky mohl vyskytovat život, je Enceladus. Pod ledovou krustou tohoto Saturnova měsíce se zřejmě vyskytuje kapalný oceán, jehož existenci podpořil objev mise Cassini-Huygens, která prozkoumala materiál kryogenních gejzírů v oblasti jižního pólu Enceladu. Vědci mají v plánu na Enceladu intenzivně pátrat po geochemických stopách života. Něco takového je ale pochopitelně nutné důkladně natrénovat.
Pozemská obdoba měsíce Enceladus
Fulvio Franchi z italské Univerzity Alda Mora v Bari a jeho spolupracovníci zvolili jako prostředí, nevíce odpovídající podmínkám Enceladu, Severní ledový oceán. Tento pozemský oceán je na mnoha místech po většinu roku pokrytý silnou vrstvou ledu. V místech, kde jsou na dně hydrotermální průduchy, se tak do jisté míry mohou blížit tomu, co předpokládáme na Enceladu.
Jak uvádějí ve své studii, kterou nedávno zveřejnil odborný časopis Planetary and Space Science, Franchi s kolegy odebírali vzorky mořské vody a ledu v oblasti souostroví Špicberky a následně v nich pátrali po stopách různých chemických látek, jako je metan nebo vodík. Tento postup měl odhalit cyklus metanu, o němž předpokládáme, že bývá důsledkem aktivity organismů. Badatelé používali během experimentu zařízení podobné těm, jakými by mohly být v budoucnu vybaveny průzkumné sondy.
Výsledky experimentu potvrzují, jak náročné takové pátrání může být a získané poznatky přispějí k vývoji přístrojů pro mise k Enceladu. Franchiho týmu se nepodařilo ve zkoumaných vzorcích objevit žádné jasné stopy metanu. Potvrdili ale, že je možné určit izotopové složení oxidu uhličitého a vody. V jednom případě také zřejmě detekovali nadbytek molekulárního vodíku. Jde o nepřímé geochemické důkazy přítomnosti živých organismů.
