Jak dlouhý je jeden rok? Odpověď není tak jednoduchá
Odpověď se zdá na první pohled velmi jednoduchá: jde o dobu, za kterou Země oběhne kolem Slunce. Avšak podle referenčních bodů, k nimž tento pohyb vztahujeme, rozeznáváme několik druhů roků
Rok je doba odvozená od oběhu Země kolem Slunce trvajícího přibližně 365,25 dne. Pro potřeby kalendáře jej zaokrouhlujeme na celé dny a nesoulad s přesnou dobou oběhu kolem Slunce řešíme nestejnou délkou roků. Téměř celosvětově používaný solární gregoriánský kalendář má běžně 365 dní a rozdíl se dorovnává pravidelně vkládaným přestupným rokem, který je o jeden den delší.
Tropický, siderický, anomalistický…
Délka siderického neboli hvězdného roku činí 365,256363305 středního slunečního dne, tj. 365 d, 6 h, 9 min a 9,78956 s. Jde o dobu skutečného oběhu naší planety kolem Slunce o 360°. Při pohledu ze Země se jedná o dobu zdánlivého oběhu Slunce po ekliptice vzhledem ke hvězdám – tedy o dobu mezi dvěma po sobě následujícími stejnými polohami Slunce mezi hvězdami.
Tropický rok trvá 365,242192129 středního slunečního dne, tj. 365 d, 5 h, 48 min a 45,39995 s. Je to doba, která uplyne mezi dvěma po sobě následujícími průchody středního Slunce jarním bodem (průsečíkem ekliptiky se světovým rovníkem). Protože se jarní bod vlivem precese posouvá vstříc Slunci přibližně o 50,25″ za rok (což odpovídá změně o 1° asi za 72 let), je tropický rok kratší než siderický. Jedná se rovněž o periodu, s níž se střídají roční období, a její délka tedy hraje důležitou roli v tvorbě kalendáře.
Anomalistický rok trvá 365,259635864 středního slunečního dne, tj. 365 d, 6 h, 13 min a 52,53865 s. Představuje dobu mezi dvěma po sobě následujícími průchody Země periheliem její dráhy (kdy se naše planeta nachází nejblíž ke Slunci). Protože se perihelium zemské trajektorie posouvá ve směru pohybu planety, je anomalistický rok delší než tropický.
Vyrovnání kalendáře
Základ kalendářního roku tvoří rok tropický. V gregoriánském kalendáři po sobě následují vždy tři roky o délce 365 dnů a čtvrtý rok (dělitelný čtyřmi) je přestupný, má tedy 366 dnů. Tzv. stoleté roky jsou však přestupné jen v případě, že lze letopočet beze zbytku dělit číslem 400. Rok 1600 tudíž přestupný byl, zatímco roky 1700, 1800 a 1900 nikoliv a rok 2000 opět ano.
TIP: Jak se měří přesný čas: 60 let od prvních atomových hodin
Průměrná délka gregoriánského roku tak činí 365,2425 dne, tj. 365 d, 5 h, 49 min a 12 s – je tedy pouze o 0,0003079 dne delší než rok tropický. Rozdíl jednoho dne vznikne až za více než 3 247 let od roku 1582, kdy byl gregoriánský kalendář zaveden. Pak bude nutné jeden přestupný rok zrušit, aby se vzniklý rozdíl vyrovnal.
