Jak dlouho trvá život ve zdraví? A jak jsme na tom v porovnání se světem?

Healthy life years (HLY neboli očekávaná délka života bez zdravotních komplikací, z angl. disability-free life expectancy) je oficiální statistický ukazatel sestavovaný zvlášť pro muže a pro ženy, a to po narození a dále v padesáti a pětašedesáti letech. Vychází z věkově specifické prevalence zdravé/nezdravé populace a věkově osobitých údajů o smrtnosti. Status HLY popisuje zdravá léta, tedy stav bez funkčního omezení nebo zdravotního postižení. 

Co je střední délka života?

Ing. Monika Raušerová z Krajské správy Českého statistického úřadu v Ústí nad Labem vysvětluje, že „střední délka života udává průměrný počet let, který má před sebou jedinec v určitém věku, pokud by zůstaly zachovány platné úmrtnostní poměry. Vypočítává se z úmrtnostních tabulek a lze ji určit pro jakýkoli věk. Nejčastěji se tento ukazatel využívá ve formě naděje dožití při narození, tedy kolika roků se dožije osoba právě narozená. Vzhledem k odlišné úmrtnosti mužů a žen se konstruuje odděleně pro obě pohlaví“.

Střední délka života (nebo také naděje dožití) úzce souvisí s HLY parametrem, protože je podle odborníků výrazně ovlivněna různými faktory. Mezi ty nejzmiňovanější patří: pohlaví, dědičnost, strava a pohyb, životní styl, přístup ke kvalitní zdravotní péči, kultura a míra kriminality.

Studie ukazují, že dlouhověkost je založena na dvou hlavních faktorech: dědičných předpokladech a individuální volbě životního stylu. Vzhledem k tomu mají státy po celém světě různou délku života.

Pohlaví vs. státní příslušnost

Podle Světové zdravotnické organizace byla v roce 2016 globální délka života 72 let (konkrétně tedy 74,2 léta u žen a 69,8 léta u mužů). V roce 2020 byl v rámci EU počet zdravých let při narození vypočítán na 64,5 roku u žen a 63,5 roku u mužů. 

Očekávaná délka života při narození byla u žen v EU v roce 2020 v průměru o 5,7 léta delší než u mužů. HLY představují 78 % a 82 % celkové naděje dožití u žen a u mužů. Muži proto v průměru tráví větší část svého poněkud kratšího života bez omezení aktivit.

Očekávaná délka života se v rámci různých regionů pohybuje v rozmezí od 61,2 léta v africkém regionu do 77,5 roku v evropském regionu. Mezi léty 2000 a 2016 se průměrná délka života prodloužila o 5,5 roku. Africký region podle WHO zaznamenal největší nárůst průměrné délky života během tohoto období (o zhruba 10 let) v důsledku zlepšení přežití dětí a rozšířeného přístupu k anti-retrovirové léčbě HIV/AIDS.

Jak jsou na tom státy EU?

Mezi členskými státy EU si v počtu zdravých let u žen v roce 2020 nejlépe vedlo Švédsko (72,7), následované Maltou (70,7) a Itálií (68,7). U mužů byly nejvyšší počty zaznamenány ve Švédsku (72,8), v Norsku (70,5), na Maltě (70,2) a v Itálii (67,2). Naproti tomu Lotyšsko mělo nejnižší počet HLY jak u žen (54,3), tak u mužů (52,6). Extrémní rozpětí hodnot lze částečně vysvětlit tím, jakým způsobem se v zemi měří omezená aktivita, jež do určité míry ovlivňuje výsledky.

Server Eurostat doplňuje: „Počet zdravých let byl vyšší u žen (ve srovnání s muži) ve dvaceti členských státech EU, přičemž rozdíl mezi pohlavími je obecně relativně malý. V sedmi členských státech EU byl rozdíl více než 2 roky, přičemž největší rozdíly byly zaznamenány v Bulharsku (+4,2 roku), Estonsku (+4,1 roku) a Polsku (+4 roky).“

Státy s nejvyšší délkou života

Nejvyšší průměrná délka života na světě je dlouhodobě zaznamenávána v Hongkongu – zhruba 88 let u žen a 82 let u mužů. Po druhé světové válce zaznamenal Hongkong rychlý ekonomický rozvoj, přičemž délka života se neustále prodlužovala. Hongkong se chlubí jedním z nejlepších systémů vzdělávání a zaměstnání, nejnižší dětskou úmrtností na světě a vysoce kvalitní zdravotní péčí. A to i přesto, že na zdravotní a sociální péči v poměru k HDP vydává daleko méně než jiné země na světě.

Druhou příčku okupuje Japonsko s očekávanou délkou života zhruba 85 let. To je asi 87,7 léta pro ženy a 81,5 roku pro muže. Podle studie z roku 2016 je dlouhověkost v Japonsku z velké části spjata se stravou. Japonci jedí spoustu ovoce a zeleniny, čerstvé maso, ryby a obilniny. Investice japonské vlády do veřejného zdraví je daleko lepší než před padesáti lety. Japonci zavedli systematické programy očkování dětí a univerzálního zdravotního pojištění, což se také podepsalo na vysoké průměrné délce života. Občané v Japonsku zůstávají aktivní, a to do velmi pozdního věku.

Dlouho žijící Evropané

Z evropských obyvatel dožívajících se požehnaného věku zmiňuje server worldpopulationreview.com Italy a Španěly. Průměrná délka života ve Španělsku je 83,6 roku (86 let u žen a 81 let u mužů). Španělsko je známé středomořskou stravou, která svým konzumentům značně prodlužuje život. Strava bohatá na proteiny a vlákninu, zahrnující dostatek zeleniny a ryb, je také spojena s vyšší kognicí a nižším rizikem demence.

Třetí nejvyšší očekávanou délku života mají Italové, u nichž se předpokládá, že se dožijí v průměru 83,5 roku, (tj. 85,6 léta u žen a 81,4 léta u mužů). Očekávaná délka života v Itálii se v posledních letech mírně snížila, což souvisí s tím, že zhruba osm a půl procenta italské populace žije v naprosté chudobě. Severní část země, ekonomicky nejrozvinutější, má očekávanou délku života asi o tři roky vyšší než jižní, chudší část země.

Nejkratší doba života

V globálním měřítku se mezi státy s nejkratší střední délkou života řadí Středoafrická republika (53,3), Čad (54,4), Lesotho (54,3), Nigérie (54,8), Sierra Leone (54,81), Somálsko (57,5), Pobřeží slonoviny (57,8), Jižní Súdán (57,9), Guinea (58,4) a Rovníková Guinea (58,8). Všech deset zemí s nejnižší průměrnou délkou života se nachází v Africe. Jak již bylo zmíněno, africký region zaznamenal největší zlepšení průměrné délky života, která se mezi roky 2000 a 2016 zvýšila o 10 let. Jedním z důvodů, proč byla průměrná délka života v afrických zemích tak nízká, byla epidemie HIV/AIDS.

Malárie také představovala problém, jenž výrazně ovlivnil délku života. Léčba a léky na HIV a malárii se od roku 2000 staly dostupnějšími a zlepšují zdravotní podmínky na celém kontinentu, čímž pomáhají zlepšovat život a také prodlužovat jeho délku.

Krátce žijící Evropané

K zemím s nejkratší střední délkou života patří Litva a Finsko. Odborník na demografii Neil Singh vysvětluje, co stojí za nízkým statusem HLY v Litvě. „V 90. letech vedly ekonomické výpadky a ztráty na životech způsobené nepokoji během hnutí za nezávislost k nízké průměrné délce života (68,5 roku). Od té doby se však míra růstu průměrné délky života stabilizovala.“

V roce 1991 litevská populace vyvrcholila (nejvyššího bodu dosáhla při počtu 3,7 milionů obyvatel). Od té doby se víceméně neustále snižuje. Dnes zemi obývá zhruba 2,79 milionu lidí, a to kvůli vysoké úmrtnosti (ta činí patnáct úmrtí na tisíc obyvatel) a emigraci populace do zemí západní Evropy. Dalším faktorem negativně ovlivňujícím délku dožití je vysoká míra sebevražd v Litvě – národ se bohužel potýká s nejvyšší mírou sebevražd na světě (v průměru šestadvacet sebevražd na sto tisíc lidí).

Očekávaná délka života ve Finsku je 57,2 léta (55,9 léta u žen a 57,7 léta u mužů). Pokles průměrné délky souvisí s nárůstem kardiovaskulárních onemocnění. Alzheimerova choroba a demence patří k předním příčinám nemocnosti a úmrtnosti ve Finsku. V roce 2014 se k tomu přidalo ještě vydatné kouření a pití alkoholu.

TIP: Kdy zemřete? Jednoduchý test vám ukáže očekávanou délku vašeho života

Stručně řečeno, více než jedna třetina dospělých Finů (34 %) v roce 2014 uvedla pravidelnou velkou konzumaci alkoholu. Spotřeba alkoholu rychle vzrostla po roce 2004, kdy vláda po vstupu Estonska do EU snížila daně z alkoholu. V letech 2013 a 2014 asi 30 % patnáctiletých adolescentů (27 % dívek a 32 % chlapců) uvedlo, že byli opilí alespoň dvakrát za život. Míra mezi muži (48 %) je stále více než dvakrát vyšší v porovnání se ženami (21 %).