Opožděnost kalendáře vůči rovnodennosti a slunovratu dělala římskokatolické církvi těžkou hlavu. Vždyť Velikonoční neděle, nejdůležitější liturgický svátek všech křesťanů, rozhodně nebyla první nedělí po prvním jarním úplňku. Tento nedostatek bylo třeba neprodleně odstranit. A tak 24. února 1582 vydal papež Řehoř VIII. slavnostně bulu, která měla nahradit dosud platný juliánský kalendář novým, jenž vešel ve známost jako kalendář gregoriánský.
Diference juliánského kalendáře oproti tropickému roku nebyla zpočátku nijak patrná. V pozdním středověku ale nabyla odchylka výraznějších rozměrů. Ve druhé polovině 16. století už činila dokonce 9,8 dne! Příprava nového kalendáře, o níž se hovořilo od 14. století, tak získala na intenzitě.
TIP: Kde se vzal gregoriánský kalendář?
Přijatá reforma počítala s vynecháním rovných deseti dní, k němuž mělo dojít na podzim roku 1582. Po 4. říjnu tak rovnou následovalo 15. října. Tato inovace sice nesoulad mezi kalendářním a tropickým rokem srovnala, nicméně na přijetí všemi evropskými zeměmi si musela ještě nějakou tu chvíli počkat.
