Ztracená podkova: Náchodská vzpomínka na útěk zimního krále Fridricha
Po porážce stavovských vojsk v bitvě na Bílé hoře opustil Fridrich Falcký Prahu a uprchl ze země. Jeho poslední zastávkou na českém území se stal náchodský zámek, který v té době patřil Markétě Salomeně Smiřické, dvorní dámě královny Marie Stuartovny
Na útěk zimního krále přes Náchod dodnes upamatovává reliéf sochaře Břetislava Bendy na nároží budovy Komerční banky, a především pak podkova, o kterou zde podle pověsti přišel panovníkův kůň. Tato legenda se dochovala hned ve dvou verzích, obě mají stejný námět, ale v každé je postava vladaře vykreslena poněkud jinak.
Slaboch a zbabělec
Děj první pověsti začíná v době bělohorské porážky. Když se král doslechl, že je bitva prohraná, odjel na Staré Město, kam svolal válečnou poradu. Rádci jej upozorňovali, že stále drží opevněnou Prahu a jejich vojska ovládají několik významných českých měst. Fridrich se však projevil jako zbabělec a hned následujícího dne opustil hlavní město. Čtrnáctého listopadu pak dorazil do Náchoda a ubytoval se na zdejším zámku. Tam se uzavřel v soukromých komnatách a odmítal s kýmkoliv mluvit.
Večer však panovníka navštívil hejtman Straka z Nedabylic, který tehdy sloužil zámeckému pánovi. Hejtman jménem národa prosil panovníka, aby České země neopouštěl a nenechával je na pospas Habsburkům. Král však na jeho prosby nedbal. Straka proto strhl závěs z velkého obrazu, na němž byla postava Jiřího z Poděbrad, a zvolal: „Tento král, ten miloval svůj český lid! Spikli se proti němu z Uher i papež a nevěrní páni, přece však neutekl. Ó pohleď, králi Jiříku – toto je tvůj nástupce!“
Rozzlobený Fridrich zavolal na hejtmana stráž, ten však utekl tajnou chodbou pryč. Následujícího dne panovník Náchod opustil. Po jeho odjezdu se z města vrátil sluha a přinesl podkovu, kterou králův kůň ztratil na mostě. Starý hejtman si ji ponechal jako připomínku smutného osudu Českých zemí.
Podivný sen
Zatímco první pověst vykresluje Fridricha jako zlého a zbabělého člověka, v té druhé je popisován jako muž, jenž se stal vyhnancem ve své vlastní zemi a je vděčný za každou pomoc. Podle této legendy začal králův kůň na útěku kulhat, a proto panovník zastavil u náchodského kováře Říkana. Tomu se již několik dní zdál sen o muži, který u něj zastaví a bude žádat o azyl. Přestože Fridrich nepřiznal, kdo je, kovář krále poznal podle držení těla a chování. Ukryl panovníka před pronásledovateli a poradil mu bezpečnou cestu za hranice. Po jeho odjezdu našel ve své světnici podkovu, kterou na královu památku přibil na most.
TIP: Neúspěch Zimního krále: Proč české angažmá Fridricha Falckého nevyšlo?
Obě legendy mají reálné jádro. Zimní král skutečně někdy mezi 11. a 15. listopadem 1620 Náchodem projížděl a strávil tu minimálně jednu noc. Je tedy možné, že některý kůň z jeho doprovodu tu skutečně ztratil podkovu. Ta „pravá“ by měla být dodnes uložena na zámku. Ve městě na Karlově náměstí se pak nachází v dlažbě její napodobenina. Ačkoliv by podkova měla prezentovat útěk, zbabělost a zradu, převládá v Náchodě její kladná symbolika, zdůrazňující, že nalezená podkova znamená štěstí. Říká se, že když se na ni postavíte, splní se vám, co si v tu chvíli přejete.
