Zpátečnické elity: I velcí státníci se nezřídka potýkali s technickým pokrokem
Technický pokrok v 19. století vnesl do rutiny všedního dne záplavu nových vynálezů, které stávající život od základů změnily. Ne vždy se však setkávaly se zcela pozitivním přijetím – a to ani ze strany mnoha státníků
Císař František Josef téměř všechny technické novinky nesnášel, odmítal telefon i výtah a až do své smrti v roce 1916 žádnou z těchto věcí nepoužil. Když se k němu jednou jeho lékař – v souladu s pokrokem medicíny – dostavil v bílém plášti, vladař ho nepřijal, dokud si nebohý muž nevzal frak. Císaři se připisuje také výrok „Politická strana je ještě ohavnější vynález než lokomotiva!“. A i když panovník nejspíš nikdy nic podobného neřekl, téměř jistě si to myslel.
Naopak britská královna Viktorie byla známou stoupenkyní technologického pokroku. Jako jedna z prvních korunovaných hlav si vyzkoušela například jízdu vlakem. Když ovšem 13. června 1842 jela ze Sloughu do Paddingtonu, úvodník v deníku Times of London varoval před smělostí a lehkomyslností mladé panovnice, které by mohly zemi přivést do neštěstí.
Spojené státy zpátečnické?
Ani v USA, které se už tehdy považovaly za zemi pokroku, nebyl přístup prezidentů tak jednoznačný. Kolem poloviny století hlavy státu technologický pokrok nadšeně podporovaly – například Franklin Pierce považoval za svůj největší úspěch schválení zákona o stavbě transatlantického telegrafního kabelu, který by spojil Evropu s Amerikou. Předpis prošel rozdílem jediného hlasu, a to proto, že prezident večer před hlasováním uspořádal velký večírek, a někteří odpůrci se tak další den volby nezúčastnili…
Další fanoušek techniky, Abraham Lincoln, učinil o pár let později z telegrafu hlavní komunikační prostředek: Generálům i členům vlády zasílal instrukce výlučně touto cestou, a dokonce jim tak k jejich velkému úžasu odpovídal i na klasické dopisy.
Podezřívavý Harrison
Kyvadlo se ovšem na stranu konzervativců přehouplo v roce 1891, kdy bylo v Bílém domě zavedeno elektrické osvětlení. Tehdejší prezident Benjamin Harrison měl hlubokou nedůvěru k novinkám, zejména k elektřině, neboť „není vidět ani cítit“. Jednou dostal ránu od vypínače, načež se odmítal jakéhokoliv přístroje dotknout – i když ani nešlo o elektrické zařízení. Ze strachu vypínač nepoužíval a večer při odchodu nechával v úředních prostorách rozsvíceno. Do ložnice pak chodil se svíčkou – za stejně nebezpečný vynález jako elektřinu totiž považoval petrolejovou lampu.
TIP: Jak chytří byli prezidenti USA? Má Donald Trump vyšší IQ než Barack Obama?
V představách jeho současníků bylo množství světla přímo úměrné riziku požáru, a proto se petrolejky i elektrické lampy pokládaly ještě koncem 19. století za nebezpečnější než svíce, pochodně či smolné věnce.
