Zlaté mince, známky, sportovní kartičky i komiks: Nejcennější sběratelské kousky za miliony dolarů
Nejhodnotnější sběratelské předměty se obvykle dají spočítat na prstech jedné ruky. Jejich cenu přitom ovlivňuje každé škrábnutí, a pokud je koupíte, můžete se dokonce ocitnout na hraně zákona.
V roce 1933, kdy Spojené státy svírala rozsáhlá hospodářská krize, vzniklo celkem 445 500 zlatých mincí Double Eagle, z nichž každá měla hodnotu dvaceti dolarů. Žádná se však oficiálně nedostala do oběhu. V dubnu téhož roku totiž prezident Franklin D. Roosevelt podepsal vyhlášku 6102, která měla domácí ekonomice pomoct v růstu, a se zlatem na veřejnosti byl konec.
USA tehdy razily zlatý standard, na jehož základě se hodnota dolaru určovala prostřednictvím zmíněného drahého kovu. Lidé jej však podle prezidenta příliš hromadili doma, což ekonomiku brzdilo. Vyhláška proto veřejnosti vlastnění zlata až na drobné množství zakazovala a všichni museli své zásoby prodat státní pokladně. Mince 1933 Double Eagle tak byly roztaveny dřív, než se mohly obyvatelům dostat do rukou. Předpokládá se nicméně, že víc než dvacet se jich „ztratilo“ a dvě další unikly žáru oficiálně, aby se proměnily v muzejní exponáty.
Dodnes se neví, kdo si vzácné mince přivlastnil, tajná služba ovšem vypátrala jejich prodejce: Zlatník Israel Switt z Filadelfie jich údajně devět zpeněžil a zbytek jeho potomci dobrovolně předali vyšetřovatelům. Pouze jedna se nachází v legálním soukromém vlastnictví – v roce 2002 ji za 7,59 milionu dolarů koupil sběratel a majitel továrny na obuv Stuart Weitzman; svou identitu však prozradil až později magazínu New York Times. V roce 2021 pak minci umístil do aukce a anonymní zájemce za ni nabídl neuvěřitelných 18,9 milionu dolarů. Na poli drahých platidel tak Double Eagle z roku 1933 přestala mít konkurenci a řadí se mezi nejvzácnější sběratelské předměty. (foto: Profimedia)
Souboj mezi kartičkami
1952 Topps Mickey Mantle
V roce 2022 se odehrál souboj o nejdražší sportovní memorabilii: Rekord nejprve získala kartička s baseballistou Honusem Wagnerem, která se vydražila za 7,25 milionu dolarů. Tentýž měsíc se však objevila v prodeji i takřka neporušená raritní karta s Mickeym Mantlem v dresu týmu Topps, a její cena se nakonec vyšplhala na 12,6 milionu. Dodnes tak ve sportovním odvětví zůstává nepřekonána. (foto: Profimedia)
Píši vám z Mauricia…
červený Mauricius
Červený a modrý Mauricius se staly prvními známkami, které tato britská kolonie vydala. Původní náklad z roku 1847 čítal tisíc kusů a rozprodal se záhy po svém vydání: Červené varianty se do současnosti dochovalo patnáct kusů, modré pak pouhých dvanáct. I proto už například v 70. letech 20. století měly obrovskou hodnotu a prodávaly se za miliony. Nejdražší červený exemplář se v roce 2021 vydražil za horentní sumu 9,6 milionu dolarů. (foto: Profimedia)
Velké sólo pro Supermana
Superman číslo 1
Superman se dřív objevoval v komiksových sbornících a jeho plnohodnotný debut se roku 1939 zapsal do historie jako první sešit vydavatelství DC věnovaný jen jednomu superhrdinovi. Úvodní díl vypráví o osudu planety Krypton, jež vybuchla a zkáze uniklo pouze nemluvně vyslané raketou k Zemi. Rekordní částka 5,3 milionu dolarů přitom v roce 2022 padla za číslo, které na škále zachovalosti získalo „jen“ osm bodů z deseti. (foto: Profimedia)
Nejdražší meloun světa
1 000 dolarů
Vedle nejdražší mince planety si americká platidla připsala také rekord v případě nejcennější bankovky. Stala se jí tisícovka z roku 1890, které se pro tvar a zbarvení nul na zadní straně začalo přezdívat „velký meloun“. V roce 2014 se jedna perfektně zachovalá vydražila za 3,29 milionu dolarů, přičemž se pod její cenu podepsala nejen vysoká nominální hodnota, ale samozřejmě také stáří platidla. Jeho hodnotu zvedá rovněž skutečnost, že se v soukromých sbírkách nacházejí pouhé tři kusy. (Wikimedia Commons, National Numismatic Collection Smithsonian Institution, PDM 1.0)
Mimo dosah vědy
Mezi nejkontroverznější sběratelské předměty rozhodně patří fosilie dinosaurů: Nejdražší z nich dostala pojmenování Stan a jedná se o kostru tyranosaura, kterou archeologové objevili v roce 1987. Její rekonstrukce trvala v souhrnu zhruba třicet tisíc hodin a výsledek je kompletní asi ze 70 %. V newyorské aukční síni Christie’s se pak ostatky vydražily za 31,8 milionu dolarů. Prodej fosilií je problematický, protože se k nim váže vědecká hodnota, nicméně muzea ani jiné archeologické instituce nemají dostatek financí, aby mohly konkurovat soukromým sběratelům. Hodnotné ostatky se tak ocitají mimo dosah výzkumníků.
Navíc se v aukcích nezřídka objevují fosilie kradené, které se pak musejí vracet. Doplatil na to mimo jiné i hollywoodský herec Nicolas Cage, který v roce 2007 koupil za víc než 276 tisíc dolarů lebku tarbosaura, blízkého příbuzného tyranosaurů. O sedm let později však vyšlo najevo, že byl artefakt ukraden z mongolského naleziště, a herec nakonec souhlasil s jeho navrácením do „rodné“ země, ačkoliv přišel o peníze. (foto: Wikimedia Commons, Tkracinski, CC BY-SA 4.0)
Skoro každý sem tam něco sbírá. Filatelisté neboli sběratelé poštovních známek tvoří pravou elitu sběratelské společnosti. Podivování se dokonalosti tisku a zachovalosti zoubků je však...