Život za protektorátu: Čím děsilo gestapo Moravu? Volavčí sítí!
Při vyslovení jména nacistické tajné státní policie se dodnes většině lidí vybaví brutální výslechy, mučení vězňů a koncentrační tábory
Gestapo se stalo policií zcela ovládanou nacisty a jedním z jejich hlavních mocenských pilířů. Tvořilo součást takzvané bezpečnostní policie (Sicherheitspolizei – Sipo), jejíž velení nepřevzal nikdo jiný, než Reinhard Heydrich. Struktura gestapa v protektorátu byla taková, že vznikly dvě řídící úřadovny (Staatspolizeileitstellen) v Praze a v Brně. Obě byly na sobě vzájemně nezávislé, přičemž pražská kontrolovala území Čech v protektorátních hranicích a brněnská zase území Moravy.
Organizace hrůzy
V Brně byla situace složitější, protože zde se v čele gestapa vystřídalo postupně celkem pět vysokých policejních důstojníků. Gestapo nejprve využívalo budovu zemské školní rady na Mozartově ulici č. 3, ale ta svými rozměry nedostačovala, takže roku 1940 řídící úřadovna přesídlila do obsazené právnické fakulty Masarykovy univerzity na Veveří 70. Zde pak gestapáci působili až do dubna 1945.
Řídícím úřadovnám byly podřízeny venkovní služebny, které vznikly v celkem 22 českých a moravských městech. Vnitřní struktura úřadoven a služeben byla jednotná a tyto se dělily na specializované referáty. V boji proti odbojovým organizacím byly nejdůležitější referáty s označením II A (od roku 1943 pak IV 1a), jejichž příslušníci vyšetřovali levicové odbojové organizace. Referáty označené II BM (IV 1b) se pak zabývaly potíráním ostatních odbojových skupin. Významné byly i zpravodajské referáty IV N.
V boji proti domácím odbojovým skupinám používalo gestapo stále vynalézavější metody a jednou z nejúčinnějších se stalo nasazování konfidentů. Téměř k dokonalosti ji dovedlo brněnské gestapo. Postupně totiž vytvořilo takzvanou volavčí síť, v níž hrál nejvýznamnější úlohu konfident Viktor Ryšánek.
TIP: Úřadovny gestapa v protektorátu: Obávanou „Pečkárnou“ prošel i Alois Eliáš
Jednalo se původně o skutečného odbojáře z řad organizace Obrana národa, který byl v prosinci 1939 zatčen. Gestapo mu dalo na výběr mezi smrtí a konfidentskou činností a Ryšánek si vybral to druhé. Stal se pak nejvýznamnější postavou fingované ilegální odbojové organizace, do které se zapojili konfidenti Karel Paprskář, Otakar Chalupa a další. Podařilo se jim vystupovat natolik věrohodně, že do své sítě nalákali mnoho skutečných odbojářů a vehnali je tak do spárů gestapa.
