Záhada štědrovečerní havárie: Pád letadla na Šumavě obestírá dodnes řada nejasností
Na Štědrý den roku 1937 došlo na Šumavě k letecké havárii, při níž zahynuli tři lidé. Příčina neštěstí je dodnes záhadou. Spekuluje se i o politické konspiraci, neboť na palubě se mohly nacházet kompromitující materiály proti Hitlerovi
Byl Štědrý den roku 1937 a ručičky hodin ukazovaly dvě minuty po půl třetí odpoledne. Na plochu vídeňského letiště přistávalo pod zamračenou oblohou třímotorové šestnáctimístné dopravní letadlo Wibault 280 F-AMYD francouzské letecké společnosti Air France, zajišťující provoz na pravidelné lince Bukurešť – Vídeň – Praha – Paříž. Pilotoval je šestatřicetiletý František Lehký. Na palubě letadla se vedle francouzského radiotelegrafisty Pierra Austruce nacházel jen jediný cestující, státní zástupce, JUDr. Karel Flanderka, který se vracel z běžné obchodní cesty v Bukurešti. Myšlenky všech se už nejspíš upínaly k domovům a nic nenasvědčovalo tomu, že vánoční večer se svými nejbližšími neprožijí.
Náhlá změna kurzu
V 15:55 stroj vzlétl do mraků. S vídeňskou radiovou stanicí udržoval Austruc spojení do 16:10, později se ohlásila ruzyňská věž a letadlo zamířilo k hlavnímu městu. Tou dobou ale začínala houstnout mlha, přidával se sníh s deštěm a posádka, nacházející se poblíž Říčan, požádala pražskou stanici o zaměření polohy. Navigátor nařídil sestup na 700 metrů a udržování kurzu.
Těsně před Prahou požádal Austruc kvůli zhoršení povětrnostních podmínek o potvrzení kurzu. Obdržel však překvapující zprávu – letadlo má otočit k jihu. To se pak namísto do Prahy dostalo do šumavského prostoru a v místě tehdy zvaném Knappenberg, poblíž Podlesí u Kvildy, narazilo v 17:39 do příkře stoupající stráně Huťské hory a vybuchlo.
Trosky stroje a ostatky tří lidí objevil až druhý den syn hajného, jemuž se naskytl obraz zkázy: letadlo si nárazem do stromů urazilo obě křídla, jednotlivé kusy stroje byly rozmetány do vzdálenosti sto metrů od místa pádu, stejně jako zásilky letecké pošty.
Dokumenty o Hitlerovi?
Zohavená těla tří cestujících byla převezena do Prahy, kde měla katastrofu vyšetřit zvláštní komise. Šetření přineslo některé zajímavé informace. Potvrdilo se, že poslední vzájemná výměna zpráv mezi posádkou a pražským letištěm proběhla skutečně těsně před Prahou. Tehdy měl Austruc hlásit: „Nalevo vidím Vltavu, napravo Kbely.“ Po potvrzení kurzu pražskou věží pilot dokonce sestoupil a očekával příkaz k přistání, který však nepřišel.
Úředník obsluhy letiště se hájil tím, že se v osudné chvíli domníval, že stroj Prahu již přelétl a nachází se v mělnickém prostoru. Bylo sice podáno trestní oznámení, ale dotyčný před soudem nikdy nestanul. Později byl pod ochranou policie, za války pravděpodobně kolaboroval s Němci a po ní uprchl za hranice. Uzavření případu zabránily blížící se válečné události, a tak jediným výsledkem spěšné práce komise bylo sesazení tajemníka pražského letiště a jeho asistenta.
Podivný konec letu tak zkušeného pilota, jakým byl František Lehký, dodnes obestírá tajemství. Nejasné okolnosti pádu připouštěly možnost, že do průběhu letu zasahovala německá stanice z letiště Luftwaffe ve Straubingenu. Další záhadou je, proč na tak frekventované lince, obzvlášť ve vánoční čas, cestoval jediný pasažér. Spekuluje se proto, že Flanderka spěchal do Prahy s kompromitujícími materiály proti Hitlerovi, které se měly týkat jeho možného podílu na smrti nevlastní neteře Geli Raubalové, s níž údajně ještě jako občan Rakouska udržoval milostný poměr.
V události se však vyskytují i další rozpory, k jejichž objasnění nikdy nedošlo. Na Šumavě neštěstí dodnes připomíná kamenný pomník, který dala postavit manželka Františka Lehkého.