Za zelenou oponou: Indonéský ostrov Bali a jeho dvacet tisíc chrámů
Indonéský ostrov Bali si turisté velmi oblíbili a míří tam doslova v davech. Kromě rozmanité přírody na souši i pod hladinou je čeká také pohled do hinduistických chrámů či za zelenou oponu deštných pralesů
Přeplněný ostrov tvoří magnet na turisty a v posledních letech se zařadil k nejvíc navštěvovaným cílům jihovýchodní Asie. Dřív ho pro ohromnou koncentraci svatyní a chrámů vyhledávali především milovníci jógy a spirituality, nyní se proměnil spíš v živoucí synonymum divokých večírků. Pokud však chcete objevovat jeho poklidnější část, stále máte šanci.
S košíky na hlavách
Bali sousedí na západě s Jávou a na východě s Lombokem, má rozlohou pouhých 5 633 kilometrů čtverečních, ale představuje domov zhruba 4,3 milionu obyvatel. Hustotou zalidnění tudíž téměř šestkrát překonává Českou republiku. Připočteme-li k tomu statisíce turistů, pochopíme, proč může překonání 50 kilometrů po místních cestách zabrat víc než hodinu.
Až 95 % Balijců se hlásí k hinduismu, a tak se snadno stanete svědky některého z náboženských ceremoniálů. Pořádají se na úrovni vesnic, měst, distriktů, a jednou ročně i celého ostrova. Jde zkrátka o nedílnou součást lokální kultury a především o způsob, jak si zajistit přízeň posvátných božstev.
Že se blížíte k ceremoniálu, poznáte snadno: Zničehonic se ocitnete v koloně aut a podél cesty se objeví barevná výzdoba z palmových listů a látek. Smích a hlahol místních, kteří proudí kolem s košíky naaranžovaného ovoce na hlavách a v rukou, vás jen utvrdí, že se tu víra prožívá naplno a s radostí.
Dvacet tisíc chrámů
Odhaduje se, že na Bali stojí až dvacet tisíc chrámů. Mezi nejproslulejší a nejnavštěvovanější patří Pura Besakih („pura“ znamená „chrám“), Pura Tanah Lot na malém skalnatém ostrůvku, který vyhledávají milovníci hypnotických západů slunce, a jeskynní Goa Gajah. Všechny tři ovšem bývají často plné turistů, a přicházejí tak o kouzlo posvátnosti.
Naštěstí se na Bali nachází i spousta méně vytížených svatostánků, kde lépe načerpáte správnou atmosféru. Řadí se k nim mimo jiné komplex sedmi chrámů Pura Luhur Lempuyang na hoře Lempuyang. Hned při vstupu do první brány vám učaruje pohled na sopku Agung: V posledních letech téměř nepřetržitě doutná, což místní vysvětlují zlobou bohů, kteří tam sídlí. Napětí smísené se špetkou strachu a možná nadějného očekávání, že se stanete svědkem výbuchu, vám nejspíš na nějakou chvíli nedovolí odtrhnout od monumentální hory zrak.
Pozor na opice!
Sedmý chrám je z celého komplexu nejvýznamnější a také nejméně zdobený – v hinduismu totiž nejde o pozlátko, ale spíš o sjednocení těla a mysli či spojení s bohy, duchy i přírodou. Svatostánek se tyčí na samém vrcholu Lempuyangu a můžete k němu dojít po příjemné, lehce stoupající pralesní cestě, odkud se otevírá výhled na balijské nížiny a Indický oceán.
S blížícím se cílem bude vzduch chladnější a půda vlhčí. Procházku vám zpestří i rodinky opic, které doufají, že máte po kapsách banány či jiné dobroty. Nenechte se ovšem zmást jejich roztomilostí – jestliže vycítí, že s sebou nesete jídlo, bez zaváhání vám skočí na hlavu. Pokud by vás některá z nich náhodou škrábla, raději vyhledejte lékařskou pomoc kvůli možné nákaze vzteklinou.
Hinduismus trochu jinak
Opak Pura Luhur Lempuyangu tvoří Pura Dalem Jagaraga neboli chrám Mrtvých. Stojí na severu ostrova a jeho nejvýznamnější část spočívá níž než vchod, což symbolizuje sestup do podsvětí. Zvnějšku jeho kamenné stěny zdobí vyryté motivy aut, letadel a lodí, coby připomínka nizozemské kolonizace i japonské okupace a těch, kdo při zmíněných střetech přišli o život.
Než vstoupíte dovnitř, přivítá vás hinduistický mnich a s úsměvem od ucha k uchu vám nabídne k zapůjčení sarong – tradiční sukni, bez níž se do chrámu nesmí. Tamní mniši jsou dobrosrdeční a vřelí, proto se s návštěvníky nezřídka podělí o svůj životní příběh či třeba o správný způsob meditace. A také vám vysvětlí, že svastika zneužitá nacisty symbolizuje ve skutečnosti naději, dobrotu i jaro.
Život pod vodou
Kromě pozitivního životního stylu proslulo Bali pestrostí podmořské fauny a flóry, tudíž jde o ideální destinaci pro milovníky potápění. Vyznavače adrenalinového sportu čekají na ostrově potápěčská centra s veškerým vybavením k zapůjčení. Zkušený instruktor vám vysvětlí základy teorie i praxe, a než vás vezme na první ponor do bazénu, natrénujete vše na souši.
Podmořský svět skýtá pastvu pro oči i duši a při proplouvání nad korály se snadno oprostíte od každodenních starostí. Ladnost a elegance ryb i mořských savců vám pak učarují natolik, že se nejspíš budete chtít pod hladinu brzy vrátit. Domov žraloků útesových, klaunů očkatých, barakud a spousty dalších tvorů se najednou stane také vaším téměř přirozeným prostředím. S trochou smůly však u pobřeží narazíte i na mraky plovoucího odpadu, který vodu zaneřádil v ohromném množství a místní živočichy nebezpečně ohrožuje.
Spočinutí v džungli
Nicméně bohatstvím rostlinných a živočišných druhů ostrov neoplývá jen pod vodou, nýbrž i na souši. Přestože Balijci většinu deštného pralesa vykáceli kvůli rýžovým polím a plantážím, stále existují oblasti, kde se můžete v zeleném chaosu dobrovolně ztratit. Opona listů a cvrlikání hmyzu vám umožní zapomenout na jakýkoliv stres a shon.
TIP: Svatyně a tanečnice: Křehká harmonie ostrova Bali
Mezi taková místa patří třeba údolí se sedmi vodopády. Vede tam cesta lemovaná vysokými palmami, nízkými keři a banánovníky. Musíte se však mít neustále na pozoru: Bali se stalo domovem mnoha opic, které mohou přenášet již zmíněnou vzteklinu, i nebezpečných hadů. Ačkoliv k fatálnímu uštknutí nedochází často, někdy farmáři narazí třeba na jedovatého chřestýšovce zeleného či ploskolebce plantážního. Podle místních bývají zmínění plazi aktivní hlavně v noci a člověk se s nimi dostane do kontaktu nejspíš na rýžových polích. V takovém případě je třeba zachovat chladnou hlavu a zvíře nevylekat, protože útočí pouze v ohrožení.
Spokojeni s málem
Jako jediný ostrov Indonésie je Bali převážně hinduistické, zatímco 87 % obyvatel asijské země se hlásí k islámu. Cestovatele překvapí dobrosrdečnost Balijců, kteří každému rádi pomohou a neustále se usmívají. Místní lidé věří v trvalý koloběh života, reinkarnaci a karmu. Jsou tedy přesvědčeni, že jejich činy vždy přinesou následky a určí, do jakého těla se duše po smrti přemístí. Na ostrově proto panuje velice nízká zločinnost a k bezpečnosti přispívá i snaha o ochranu turistů, kteří představují zdroj prosperity.
Balijci bývají vděční za málo a nelámou si hlavu s věcmi, jež nemohou ovlivnit. V profesním životě však často odmítají manažerské role (a to i v turismu), jelikož je jim nepříjemné říkat ostatním, co mají dělat. Jednoduše se chovají tak, jak by chtěli, aby se druzí chovali k nim, žijí v souladu s jinými lidmi, s přírodou i vesmírem. Stěží proto narazíte na Balijce, který by byl nepříjemný nebo by vám chtěl jakkoliv ublížit.