Webbův dalekohled prozkoumal zvláštní chemii nejvzdálenější galaxie
Nejvzdálenější známá galaxie JADES-GS-z14-0 obsahuje nečekané množství kyslíku. Ten podle vědců nejspíš pochází z explozí supernov, které ukončily existenci hvězd vzniklých jen asi 190 milionů let po velkém třesku.
Vesmírný teleskop Jamese Webba objevil loni v květnu doposud nejvzdálenější galaxii. Je to téměř k neuvěření, ale galaxii nazvanou JADES-GS-z14-0 pozorujeme ve vesmíru, který je starý pouhých asi 290 milionů let, čili jen asi dvě procenta dnešního stáří vesmíru.
Astronom Jakob Helton ze Stewardovy observatoře Arizonské univerzity s početným týmem spolupracovníků navázal na objev pozoruhodné galaxie detailnější studií, opět založenou na pozorování Webbovým dalekohledem. Výsledky výzkumu v těchto dnech publikoval vědecký časopis Nature Astronomy.
Galaxie na úsvitu vesmíru
Pozorování nejvzdálenější známé galaxie zabrala přibližně devět dní pozorovacího času Webbova dalekohledu, včetně 167 hodin pozorování infračervenou kamerou NIRCam a 43 hodin zařízením MIRI. Oba přístroje Webbova dalekohledu přitom byly během té doby zaostřeny na extrémně malou část oblohy.
Detailní pozorování ukázala, že galaxie JADES-GS-z14-0 je na objekt z tak mladého vesmíru velmi jasná a také velmi chemicky pokročilá. Nápadný je především vysoký obsah kyslíku, který se podle toho, co o vesmíru víme, objevil až po prvních explozích supernov. Vědci podle charakteru galaxie odhadují, že v ní začaly vznikat první hvězdy asi 100 milionů let před stavem, v němž teď tuto galaxii pozorujeme.
To znamená, že první hvězdy galaxie JADES-GS-z14-0 vznikly jen asi 190 milionů let po Velkém třesku. Aby byl v této galaxii tak vysoký obsah kyslíku muselo dojít k velice časné a velice rychlé tvorbě hvězd. Vědci něco takového neočekávali a dosavadní modely vývoje vesmíru a vzniku prvních hvězd se tak opět otřásají v základech.
