Vzkříšení klasického jazyka: V latině si můžeme přečíst Hobita i Harryho Pottera
Klasická latina fungovala v době antiky jako mezinárodní jazyk a tento status si v podstatě udržela i ve středověku, kdy přetrvala jako řeč duchovních a vyšších vrstev. O svou výlučnost začala postupně přicházet až v 17. století, ale nikdy ji neztratila úplně. I dnes se do ní totiž překládá moderní literatura, rap a třeba i aktuální zpravodajství
Latinský jazyk měl své nezastupitelné místo i v dějinách moderní doby. Jeho zdánlivě nečekaný návrat přineslo období takzvaného novohumanismu v druhé polovině 18. století, kdy se do této řeči začala překládat národní literatura. Novohumanisté tak reagovali na postupné vytlačování antické kultury, kterou chtěli vrátit zpět do života.
Koleda o sv. Václavovi
Významnou osobností dané epochy byl například blízký přítel padělatele Václava Hanky (1791–1861) Václav Alois Svoboda (1791–1849). Tento básník a překladatel možná stojí za předlohou světoznámé koledy o sv. Václavovi (Good King Wenceslaus) a spekuluje se i o jeho podílu na falešných rukopisech. Psal nejen v češtině, ale i v němčině a latině, do které přeložil díla německého spisovatele Friedricha Schillera (1759–1805).
TIP: Zauzlované abecedy: 5 nejpodivnějších písem a jazyků
Další vlnu překladů pak můžeme najít od konce 19. století do začátku druhé světové války. V této souvislosti je třeba zmínit profesora třebíčského gymnázia Františka Palatu (1870–1946), který své překlady uveřejňoval v novolatinských časopisech, jakých v tomto období vycházelo velké množství.
Druhý život „Kytice“
Tragédie druhé světové války samozřejmě přinesla útlum i v latinském překládání, naopak šedesátá léta znamenala pro archaický jazyk skutečnou zlatou éru. Zásluhu na tom nesla především nově vzniklá pařížská asociace Vita Latina, která vydávala stejnojmenný časopis a pořádala pravidelné kongresy, na kterých se mluvilo pouze latinsky. Těchto besed se účastnil i brněnský pracovník katedry starověkých dějin Jan Šprincl (1917–1989), který do archaického jazyka přeložil dílo básníka Otakara Březiny (1868–1929) a začal i s převodem Erbenovy Kytice. Knihu později připravil k vydání Tomáš Weissar a vyšla dvojjazyčně pod názvem Fasciculus florum v roce 2018.
Do latiny se nadále čile překládá i dnes. Ve Vergiliově jazyce si tak můžeme přečíst o dobrodružstvích čarodějnického učně Harryho Pottera i o medvídkovi Pú. Dostupná je Alenka v říši divů, ale třeba i Tolkienův Hobit či Deník malého poseroutky. Příznivci moderní hudby si mohou vyslechnout latinský rap a k dispozici jsou i aktuální zprávy ze světa. Zdánlivě mrtvý jazyk tak zůstává stále překvapivě živý...
