Srbské městečko Sremski Karlovci se 26. ledna 1699 stalo svědkem velkolepé události. Dlouhá série válečných konfliktů mezi evropskými státy a mocnou Osmanskou říší spěla ke svému konci. Dříve obávaná Vysoká Porta byla nucena sklopit hlavu před zástupci Svaté ligy a přijmout podmínky Karlovického míru.
Osmané podnikali na evropský kontinent výbojná tažení po několik století. S nástupem novověku se ale jejich touha ovládnout místní území znásobila. V oblasti jihovýchodní Evropy však narazili na zájmy zdejších mocipánů. Hlavní konkurent jim v průběhu doby vyrostl zejména v habsburské monarchii, jejíž panovníci pokládali za svou mocenskou i náboženskou povinnost udržet území pod patronátem křesťanské církve.
TIP: Mírová dohoda v Jasech: Úspěch Ruska a počátek rozkladu Osmanské říše
Největší střet, který se mezi oběma zeměmi rozehrál v letech 1683-1699, se nesl ve znamení habsburského vítězství. Zdrcující porážka Osmanské říše v bitvě u srbské Zenty roku 1697 dala protistraně možnost diktovat přísné mírové podmínky. Přestože vše nasvědčovalo tomu, že se jedná o její definitivní výhru, první polovina 18. století měla korunovaným hlavám rakouského domu ještě ukázat, že se Osmané svých pozic v Evropě nemíní definitivně vzdát.
