Vrásy na povrchu Merkuru potvrzují, že se planeta stále smršťuje
Snímky sondy MESSENGER potvrzují, že se planeta Merkur stále pozvolna zmenšuje. Příčinou je zřejmě chladnutí planety.
Planetární vědci už dlouho vědí, že se Merkur po dlouhé miliardy let smršťoval. Odhalily to snímky sondy Mariner 10 pořízené v roce 1974. Slunce sice „opéká“ Merkur nejvíc ze všech planet, ten ale přesto vychládá. Kvůli tomu se horniny v nitru Merkuru postupně zmenšují a s nimi se zmenšuje i celá planeta. Zatím není jasné, do jaké míry probíhá toto smršťování v dnešní době, ani jak dlouho bude ještě trvat.
Propadliny na Merkuru
Benjamin Man z britské Open University a jeho spolupracovníci detailně prozkoumali povrch Merkuru s využitím snímků pořízených sondou MESSENGER a zmapovali tektonické prvky, které se tam nacházejí. Jejich výzkum nedávno uveřejnil vědecký časopis Nature Geoscience.
Manův tým zjistil, že se všude na povrchu Merkuru nacházejí relativně mladé grabeny (propadliny), které vznikají propadem bloků hornin podél rovnoběžných zlomů. Tyto grabeny jsou hluboké zhruba 10 až 150 metrů, obvykle jsou méně než kilometr široké a táhnou se do délky desítek kilometrů. Badatelé odhadují, že musejí být staré maximálně 300 milionů let. Jinak by se na nich citelně projevily dopady meteoritů, které by vymazaly jejich původní tvary. Přítomnost mnoha mladých grabenů na povrchu Merkuru napovídá, že smršťování planety neustále probíhá a je v souladu s modely termochemické evoluce planet.
TIP: Mráz v pekle: Na Merkuru je možná mnohem víc ledu, než jsme tušili
O grabeny a další útvary na povrchu Merkuru se bude intenzivně zajímat evropsko-japonská mise BepiColombo, která by měla zahájit pozorování z oběžné dráhy Merkuru v roce 2026. Přestože sonda nemá přistát na povrchu Merkuru a nezíská tak seismická data, vědci věří, že snímky pořízené sondou BepiColombo by mohly přinést další informace o grabenech a dalších projevech geologických procesů na Merkuru.
