Vesmír na český způsob: Jací byli a jsou významní čeští astronomové?
Mnoho českých astronomů pobývalo pracovně na velkých světových observatořích, někteří z nich zastávali i významné funkce v předních astronomických institucích, jako je například Mezinárodní astronomická unie apod.
Prof. RNDr. Zdeněk Kopal, DSc. (1914–1993), byl český astronom a astrofyzik, který proslul i v jiných vědních oborech. Jeho nejdůležitější vědecké práce se týkaly zákrytových dvojhvězd, výzkumu Měsíce a terestrických planet. V průběhu své vědecké kariéry působil v USA a ve Velké Británii a je považován za nejvýznamnějšího českého astronoma 20. století.
Další významný astronom, RNDr. Zdeněk Sekanina, CSc., se narodil 12. června 1936. V letech 1954–1959 vystudoval fyziku a astronomii na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V březnu 1969 odletěl i s manželkou do USA, kde poté působil nejen jako vědecký pracovník na Smithsonianské hvězdárně, ale též jako spolupracovník Harvardské observatoře. Publikoval více než 450 vědeckých prací a patří mezi největší světové odborníky na komety. Za výsledky svého výzkumu získal mimo jiné prestižní medaile NASA (v letech 1985 a 2005).
Zakladatelem sítě fotografických kamer vybavených objektivy typu „rybí oko“, které měly snímkovat celou oblohu za jasných nocí, se stal RNDr. Zdeněk Ceplecha, CSc. (1929–2009). K hlavním cílům zmíněného zařízení patřilo zaznamenávat jasné meteory (bolidy) a získávat o nich co nejvíce informací. Největšího úspěchu se podařilo dosáhnout v roce 1959, kdy dvě kamery zachytily průlet velmi jasného tělesa. Ceplecha a jeho spolupracovníci vypočítali dráhu objektu, načež určili, kam mohly dopadnout jeho zbytky. Následně skutečně narazili na čtyři fragmenty, z nichž největší dosahoval hmotnosti téměř 4,5 kilogramu(označují se jako meteorit Příbram podle blízkého města). Poprvé se tak podařilo nalézt meteorit na základě výpočtu; navíc vědci určili i jeho původní dráhu kolem Slunce.
Jedním ze současných českých astronomů, kteří se podílejí na výzkumu exoplanet, je David Nesvorný (*1969). Dlouhodobě žije v USA a pracuje v Southwest Research Institute (SwRI). Vypracoval mimo jiné teorii, jež předpokládá existenci nikoliv čtyř, ale hned pěti obřích plynných planet na drahách kolem mladého Slunce. Jelikož dnes známe pouze čtyři takové planety (Jupiter, Saturn, Uran a Neptun), předpokládá se, že pátou vymrštily vzájemné interakce pryč, načež se z ní stal osamělý tulák bloudící mezi hvězdami.
