Vánoce Karla IV.: Jak se slavilo na středověkém královském dvoře?

Lidé ve středověku byli mnohem pospolitější než dnes a Vánoce slavili nejen v rámci rodiny, ale ve společenství vsi, městského sousedstva či šlechtického dvora. Oslavy se odehrávaly v domech, kostelích, na náměstích i v ulicích. Nikdo v tu dobu neměl strádat, všichni měli pocítit radost a blahobyt. To platilo zejména o královské oslavě.

Štědrý den na královském dvoře

Nejslavnostnější byl průběh Vánoc u dvora. Král mohl trávit svátky na Pražském hradě nebo na některém z královských hradů. Vánoce pro něj byly především duchovním svátkem. Karel IV. byl velmi zbožný muž a dodržoval všechny půsty i povinnosti, které církev předepisovala. Mší se účastnil, kdykoliv mohl, a odmítal příliš divoké zábavy i hry v kostelích. A co dodržoval král, platilo pro celý dvůr.

Pro mnoho veselých mladých dvořanů tak musely být svátky u dvora příliš vážné a nudné, ale kdo chtěl, mohl najít zábavu v podhradí. Ani na pověry a různá věštění budoucnosti si panovník nepotrpěl. Církev takové praktiky odsuzovala jako hřích a král jí dával za pravdu.

TIP: Vánoce hororové i magické: Kde se vzaly oblíbené svátky klidu a pohody?

Zato hostiny na královském dvoře byly vyhlášené. Karel sám byl sice střídmý i v jídle, ale hodování při velkých slavnostech patřilo ke královské reprezentaci. U tabule zasedali nejen přední šlechtici království a německé říše, ale také vyslanci cizích panovníků. Kuchyně byla vybraná a množství jídla obrovské. Během jediné hostiny mohlo přijít na stůl až čtyřicet jídel – masových (z drůbeže, zvěřiny, ryb) i sladkých (koláčky plněné ovocem nebo medem).

Jako zvláštní delikatesa se mohli podávat malí ptáčci, jako vlaštovky nebo drozdi. Oblíbené byly zeleninové polévky, kořeněné omáčky a jako zákusek mandle, fíky a jiné sušené ovoce. Pilo se především víno, burgundské, rýnské nebo rakouské, a také sladká vína z Itálie. Kromě toho se podávala medovina. Během hostiny bavili společnost hudebníci a básníci, žongléři, herci a šašci.