V moderním srdci Keni: Nairobi vyrostlo v bažinách plných malárie

Lokalitu dnešního Nairobi navštěvovali před příchodem civilizace Masajové se svými stády a mimo jiné jí dali jméno: „Nairobi“ v jejich jazyce znamená „chladné vody“. Koncem roku 1898 vyrostly v místě na popud britských kolonizátorů dvě ulice, a když tam o rok později zastavil první vlak, začala se psát historie města. Jeho prvotními obyvateli se stali Indové budující koleje, jimž dělala společnost hrstka dobrodruhů.

Nový železniční uzel však vznikl v bažinaté oblasti, kde se mohla snadno šířit malárie. Město navíc nedlouho po založení zachvátil mor, a Britové nakonec některé jeho části spálili. Nicméně navzdory katastrofálním počátkům Nairobi přežilo a původní shluk chatrčí se za sto let proměnil v moderní metropoli. 

Od soumraku do úsvitu 

Nairobi není nabité památkami, nabídne vám ovšem pulzující zástavbu plnou kontrastů. Srdce současného velkoměsta tvoří oblast okolo radnice a blízkého parku, jenž se rozkládá ve stínu majestátního kongresového centra Kenyatta International Convention Centre. Jeho název odkazuje na prezidenta Joma Kenyattu, který se ujal funkce po osamostatnění Keni a setrval v ní mezi roky 1964 a 1978. Podobiznu někdejšího prvního muže proto uvidíte na mincích i bankovkách a jeho jméno se vtisklo do názvů ulic či náměstí. 

Padesátišilinková bankovka s portrétem prvního keňského prezidenta Jomo Kenyatty. (foto: Wikimedia Commons, Ahandrich, CC0 1.0)

Necháte-li se výtahem vyvézt až na střechu zmíněného centra, můžete si vychutnat nádherný panoramatický výhled z výšky 105 metrů. Pod vámi se budou rozprostírat čtvrti s nižšími staršími budovami, ale za hranicí historické části se město zvedá výš. Je zdánlivě nekonečné a překvapivě velmi zelené – protkané parky i travnatými plochami, takže nepůsobí jako obvyklá betonová džungle. Pravé Nairobi ovšem okusíte hlouběji v centru: Přes den zůstávají tamní ulice poměrně tiché, ale s přibývajícím časem se bulváry zaplňují, až je nakonec obtížné najít večer v lepších podnicích místo. Domácí si rádi chodí posedět s přáteli, takže noční metropole příjemně žije. 

Pod dohledem lvů 

Ze spleti moderních ulic ční mešita Jamia se svými čtyřmi vysokými minarety a kopulemi. Keňa sice není muslimskou zemí, přesto v ní islám zaujímá důležité postavení, což pocítíte právě v blízkosti uvedeného svatostánku. Kolem procházejí zahalené ženy, na chodníku se prodávají modlitební korálky, nová vydání Koránu i arabsky psané knihy. Jamia dnes představuje nejdůležitější mešitu v Nairobi a na místě stojí už téměř 120 let. Vznikala mezi roky 1902 a 1906, a patří tak mezi nejstarší budovy ve městě. 

Sousední McMillanova knihovna nabízí krásný příklad koloniální a neoklasicistní architektury. Čtenáře přivítala už v roce 1931, pouhých šest let po smrti Williama McMillana, jehož jméno nese. Americký filantrop si keňskou metropoli zamiloval a mimo jiné tam pozval prezidenta Theodora Roosevelta. Knihovna dnes ukrývá přes čtyři sta tisíc svazků, časopisů a písemností značné hodnoty a střeží ji dva vznešení kamenní lvi. 

Nekupuju, procházím!

Barevná „masajská tržnice“ na okraji centra se řadí k hlavním turistickým atrakcím města a uvnitř zjistíte, že se dělí na dva pomyslné světy: Vydáte-li se postranními uličkami, ocitnete se v částech, kde se na zemi povalují odpadky, ve vzduchu se mísí vůně čerstvých květin a grilovaného masa, přičemž na každém kroku natrefíte na nějakého prodejce. Lidé jsou tam milí, zajímají se, odkud jste přišli, a když už se vám pokusí něco prodat, udělají to nenásilně.  

Části více zaměřené na turisty mají poněkud jiný nádech. Kam se hnete, budou vám obchodníci vnucovat suvenýry, masajské oděvy, sandály, vyřezávané sošky i zvířata za dřeva, masky a tak dál. Změní se přitom také jejich rétorika – začnou být dotěrnější a mnohem hůř se jim vysvětluje, že chcete jen projít a nehodláte nic kupovat.  

Předchůdkyně sítí

Po náročném průzkumu tržiště byste se rozhodně měli zastavit a někde posedět. Za zmínku stojí například kavárna Thorn Tree, která momentálně tvoří součást hotelu Sarova Stanley. Na jejím nádvoří totiž roste mohutná akácie, u níž si lidé od nepaměti dávali dostaveníčko. Cestovatelé na její kmen dokonce před lety připínali své zápisky či vzkazy, a kavárna se tak stala legendou i jakousi předchůdkyní sociálních sítí. Keňa navíc pěstuje vlastní kávu a čaj, tudíž by byla škoda alespoň jeden nápoj při návštěvě neochutnat. 

Ikonické místo, jehož osud se s Nairobi proplétá, představuje muzeum dánské spisovatelky Karen Blixenové. A jelikož ho od centra dělí zhruba dvacet kilometrů, cestou si uvědomíte, jak obrovské vlastně čtyřmilionové město je. Ve čtvrti Langata nenarazíte na dopravní zácpy, výškové budovy ani zákoutí plná smetí. Okolí je najednou upravené, a dokonce působí až luxusně. „Langata nabízí skvělé místo pro život, je tu čistý vzduch, hodně zeleně, ale dům si tady mohou dovolit jen bohatí,“ vysvětluje taxikář. Nevelký domek, kde muzeum sídlí, dýchá klidem. Ve čtvrti stojí od roku 1912 a Blixenová v něm žila mezi léty 1917 a 1931, než Afriku opustila. Interiér vás přenese do dob koloniální Evropy a zmíněný dojem ještě umocní krb, knihovna plná svazků i lví kůže na zemi. 

Dobroty pro žirafy

O pár kilometrů dál láká k návštěvě jiný turistický magnet Nairobi, Giraffe Center. Město totiž leží doslova na prahu stejnojmenného přírodního parku, kam si lze zajet i na safari. Nevelká rezervace vznikla již v roce 1979, aby chránila mimořádně vzácné žirafy Rothschildovy. Za malým muzeem hned u vstupu přitom stojí dřevěná plošina, odkud můžete strakatým sudokopytníkům podat nějakou laskominu. Na krmení dohlížejí zaměstnanci parku a rádi vám prozradí jména majestátních zvířat i jejich věk. Pro milovníky safari půjde nepochybně o jeden z nejkrásnějších zážitků v Nairobi… 

TIP: S pasteveckou holí a mobilem: Masajští pastevci se učí využívat moderní technologie