V ešusu našich pradědů: Jak vypadalo armádní stravování za Velké války

Poměrně statické zákopové boje umožňovaly relativně stabilní dodávky teplého jídla. Stanoviště polních kuchyní se většinou nacházelo ve druhé linii, ještě častěji pak dále v týlu. Důležitá byla především rychlost a jednoduchost přípravy – hromadnému stravování vojáků vyhovovala jídla typu různých gulášů a kaší, snadno připravitelných v polních kuchyních ve velkém množství.  

V ešusu našich pradědů

Celodenní strava se pro císařské jednotky rozmístěné v poli připravovala výhradně v polních kuchyních, takže se běžný voják nemusel v tomto ohledu starat o nic. Příděly měly zahrnovat snídani s kávou či polévkou, oběd opět s polévkou, masem i zeleninou a konečně masitou večeři zpestřenou zeleninovou oblohou.

C. a k. armáda zavedla pro své vojáky dva typy dávek – normální a plnou s extra „tvrdým příkrmem“, který zahrnoval rýže, kroupy, nebo luštěniny. Předválečné řády myslely i na přesně definované množství jednoho gramu sušené zeleniny do polévky, dále 5 g cibule a česneku i 2 cl octu. Pěšák nafasoval do své výstroje také záložní dávku v podobě 92g kávové a 200g masové konzervy, necelých čtvrt kila sucharů, 30 g soli i 18 g tabáku. 

Když není co do žaludku

V závěrečné fázi války se vojáci císaře pána museli v mnoha případech spokojit ráno a večer s náhražkovou černou kávou nouzové směsi „Kaffee-Ersatz Kaffin“. Nápoj představoval povzbuzující prostředek, jenž dokázal mužstvo udržet v činnosti a jako součást stravní dávky se v rakousko-uherské armádě fasoval od roku 1860.

TIP: Stravování za císaře pána: Proviant v rakousko-uherské armádě

František Šmída po dvoudenním ústupu a neustálém boji, když již spotřeboval všechny potraviny, popsal jednu z metod konzumace kávových konzerv ze záložní dávky: „Polní kuchyně nefungovaly. Brzy jsme snědli obě gulášové konzervy. Chléb nám také došel, ale mě ještě zůstalo něco, co se dalo jíst a udržovalo až do večera v dobré náladě. Byl jsem milovníkem černé kávy, a tak jsem měl v chlebníku dvě kávové konzervy. Byly dobré, promíchané s cukrem a jejich velikost zaručovala ošálení žaludku na delší dobu. Lžící jsem pojídal tu kávu v pevném stavu.“