Úspěšný lovec nebezpečných planetek NEOWISE po 14 letech končí
Na konci července se naplní závěrečná část úspěšné mise infračervené observatoře NEOWISE. Na její práci má navázat připravovaná observatoř NEO Surveyor.
V roce 2009 odstartovala ze základny Vandenberg raketa Delta II, která do vesmíru vynesla infračervenou observatoř WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer). Během své zhruba roční mise dokázala observatoř objevit vůbec prvního hnědého trpaslíka třídy Y nebo třeba přibližně 300 metrů velkou planetku 2010 TK7, ze které se později vyklubal první troján Země. Hlavním úkolem mise bylo ale celooblohové snímkování ve čtyřech vlnových délkách infračervené části elektromagnetického spektra.
Po naplnění cílů primární mise strávila observatoř několik měsíců ve stavu hibernace. V roce 2013 došlo k jejím znovuzprovoznění a pod novým označením NEOWISE se pustila do pátrání po blízkozemních objektech. Mezi její nejzajímavější úlovky patří například potenciálně nebezpečná 400 metrů velká planetka 2013 YP139 z Apollonovy skupiny nebo třeba kometa C/2020 F3 NEOWISE objevená v březnu 2020. Celkově má na svém kontě data o více než 44 000 objektech, včetně zhruba 3 000 těch blízkozemních, z nichž 215 observatoř sama objevila.
Úspěšná mise lovce planetek se ale po bezmála 15 letech chýlí ke svému definitivnímu konci. Poslední snímkování je naplánováno na 31. července, poté přejde observatoř opět do stavu hibernace a vlivem rozpínající se zemské atmosféry (souvisejícím s vrcholícím maximem 11letého slunečního cyklu) se postupně přiblíží k Zemi, kde na konci roku 2024 (nebo počátkem roku 2025) shoří v atmosféře.
Podle Amy Mainzerové z NASA, která má misi NEOWISE na starost, ale observatoř vlastně jisté pokračování čeká. Technologie a technické postupy, vyvinuté v souvislosti s misí WISE/NEOWISE, totiž najdou uplatnění v jejím nástupci – observatoři NEO Surveyor, prvním infračerveném vesmírném dalekohledu, určenému speciálně k lovu nebezpečných blízkozemních objektů. Jeho mise by měla odstartovat v září 2027. Podle Josepha Hunta, vedoucího projektu NEOWISE v Laboratoři proudového pohonu NASA v jižní Kalifornii, překonala družice WISE/NEOWISE všechna očekávání a získala obrovské množství dat, které bude vědecká komunita využívat po celá desetiletí.
