Ultrapomalý rádiový pulzar v souhvězdí Plachet má rekordní magnetické pole
Pulzar ze souhvězdí Plachet, objevený před třemi lety týmem radioastronomů, nepřestává vědce překvapovat. Podle ruského fyzika jde o objekt s nejsilnějším magnetickým polem ve známém vesmíru
V září 2020 byl při výzkumu pozoruhodné rentgenové dvojhvězdy Vela X-1, nacházející se v souhvězdí Plachet, neplánovaně objeven rádiový pulzar, který dostal označení PSR J0901-4046. Na objevu se tehdy podílela jihoafrická soustava radioteleskopů MeerKAT. Vědcům bylo záhy jasné, že jde o výjimečný objekt. PSR J0901-4046 pulzuje periodou 75,9 sekundy, což z něj dělá nejpomalejší pulzar ze všech známých neutronových hvězd. Vědci odhadli jeho stáří na 5,3 milionů let a mimo jiné zjistili, že má extrémně silné magnetické pole.
Ruský fyzik Denis Sobjanin z Lebeděvova fyzikálního institutu nedávno analyzoval charakteristiky tohoto ultrapomalého rádiového pulzaru a dospěl k názoru, že jeho magnetické pole je ještě mnohem silnější, než kolik uváděly původní odhady. Své závěry zveřejnil v odborném časopisu Physical Review D.
Magnetický rekord
Sobjaninovy výpočty ukázaly, že indukce magnetické pole na povrchu dotyčného pulzaru dosahuje hodnot přes 2,7 × 10¹⁶ gaussů, což odpovídá 2,7 × 10¹² tesla, čili 2,7 bilionů tesla (2 700 000 000 000 tesla). Pokud jsou výsledky ruského fyzika správné, má pulzar PSR J0901-4046 nejsilnější magnetické pole ve známém vesmíru.
Rádiový snímek okolí rentgenové dvojhvězdy Vela X-1, se zvýrazněným pulzarem PSR J0901-4046. (zdroj: Ian Heywood, CC BY-SA 4.0)
Dosavadním držitelem tohoto rekordu byl pulzar v rentgenové dvojhvězdě Swift J0243.6+6124, jehož indukci magnetického pole čínští odborníci díky pozorováním čínské vesmírné rentgenové observatoře Insight-HXMT loni v červenci (2022) odhadli na 1,6 bilionů tesla.
TIP: Radioastronomové objevili zcela unikátní neutronovou hvězdu: Žádnou podobnou zatím neznáme
Sobjanin se domnívá, že vzhledem k extrémně silnému magnetickému poli pulzaru PSR J0901-4046 tento pulzar zřejmě nezpomalil působením záření spojeného s magnetickým dipólem pulzaru, ale kvůli enormnímu elektrickému proudu, který dosahuje hodnot kolem 56 megaampér. V takovém případě rotační energii pulzaru „odnášejí“ urychlené elektricky nabité částice v oblastech pólů pulzaru.
