Tisíce let historie Provensálska: Za omamnou vůní levandule

Provensálsko proslulo coby domov levandule a lákavý cíl milovníků impresionismu. Návštěvníkům však nabízí také divoké býčí zápasy, nejhlubší kaňon Evropy nebo vápencový důl přetvořený na galerii snů

27.11.2021 - Kamila Hamalčíková



Sluncem zalitá krajina rozpínající se na jihu Francie od Orange až po Nice učarovala nejednomu malířskému mistrovi. Provensálský venkov a příroda totiž nešetří barvami: Okouzlí vás fialové lány levandulí, zlatavá pole slunečnic, průzračná voda Azurového pobřeží, stezky mezi okrovými skálami fantastických tvarů či osvěžující zelená vegetace nejhlubšího kaňonu v Evropě. Malebný region se sice stal pro celý svět symbolem poetické letní romantiky, ale tamním obyvatelům nelze upřít ani horkokrevný jižanský temperament. Není tedy těžké pochopit, proč tam často hledali inspiraci Paul Cézanne, Vincent van Gogh i Pablo Picasso.

Název oblasti Provence, česky také Provensálsko, má kořeny v antice – první římská provincie za Alpami tehdy dostala jméno Provincia Romana. Z té doby se dochovalo množství památek: vítězný oblouk i římské divadlo v Orange, akvadukt Pont du Gard a také amfiteátry v Nîmes či Arles. Dřív sloužily coby dějiště gladiátorských klání, zatímco dnes se tam od Velikonoc do října konají tradiční býčí hry, tzv. camargský běh. 

Camargue představuje chráněné území okolo ústí řeky Rhôny do moře, je plné mokřadů i bažin a stalo se domovem polodivokých bílých koní či stád volně se pasoucích camargských býků. Inteligentní a prudké plemeno se chová převážně na maso a pouze zhruba každý desátý tur se projevuje natolik divoce, aby mohl sehrát roli v aréně.

Nejzuřivější sochy

Zatímco při klasické koridě se toreador snaží přežvýkavce usmrtit a stát se oslavovaným hrdinou, během camargského běhu se tucet mladých mužů v bílém pokouší býka připravit o barevné stužky a kroužky neboli kokardy připevněné na jeho rozích. A krev při tom téměř neteče. Odvážní mladíci, tzv. raseteurs, musejí spolupracovat: Někteří odvádějí pozornost zvířete halekáním a sprintem, jenž většinou končí akrobatickými skoky na vysokou ohradu kruhové arény. 

Přestože diváci mladým francouzským „toreadorům“ za obratné kousky nadšeně tleskají, hvězdná sláva čeká hlavně na býky. Místní je znají podle jmen, a nejzuřivějším čtyřnohým bojovníkům dokonce postavili sochy. O nejdivočejších býčích legendách se navíc vyprávějí příběhy ještě desetiletí po jejich smrti.

Voňavka pro pány 

Modrofialová tsunami zaplavuje provensálské louky každé léto od půlky června do poloviny srpna. Levanduli tam díky příhodným podnebným podmínkám pěstovali už staří Římané: Prospívá jí horko a dostatek slunečních paprsků. Voňavá léčivka má mnoho odrůd, ale za tu pravou se považuje levandule lékařská, jež roste v nadmořské výšce 600–1 600 metrů a vyniká jemnou vůní. Jenže přičichnout si k ní můžete už jen vzácně, neboť z horských luk postupně mizí. 

Provensálští farmáři se stále častěji zaměřují na méně náročné pěstování v nížinách, kde se daří odrůdě lavandin: Charakterizuje ji silnější, až štiplavé aroma, robustnější květ a především trojnásobně vyšší obsah esenciálních olejů. Proto hraje významnou roli při výrobě parfémů, kosmetiky i přípravků pro aromaterapii. Největší levandulový „boom“ zažily rodinné parfumerie v okolí města Grasse nedaleko Nice v 19. a počátkem 20. století. Tehdy totiž převládal názor, že v pánské voňavce se dá z květin tolerovat maximálně fialka či právě levandule.

Když obživne vápenec 

Slavný impresionista Paul Cézanne strávil v rodném Aix-en-Provence většinu života. S oblibou maloval různé motivy místní krajiny, ale od jedné dominanty jako by se nemohl odpoutat: Nad Aix se tyčí hora Montagne Sainte-Victoire, a malíř ji na svých plátnech z různých pohledů zvěčnil dokonce třicetkrát. O jeho posedlosti se můžete přesvědčit v ateliéru ve zmíněném městě, kde umělec pracoval několik let před svým skonem roku 1906. 

I když se zrovna nepočítáte mezi fanoušky galerií, v Provensálsku narazíte na jednu opravdu netradiční obrazárnu, kterou by byla škoda minout: Představte si, že se octnete v magické jeskyni, kde se v přítmí rozezní hudba, bílé stěny se rozzáří barvami a každou chvíli před vámi vykouzlí jiný snový výjev. A přesně takový zážitek na vás čeká v bývalých vápencových lomech u vesnice Les Baux-de-Provence

Po ukončené těžbě pro nedaleký hrad a pevnost zůstal v hoře prázdný tunel a po čtyřiceti letech, v roce 1977, jej doslova rozsvítil nápad novináře Alberta Plécyho promítat na obří bílé kvádry slavné obrazy. Z novátorské myšlenky se nejdřív zrodil každoroční festival a později stálá světelná a zvuková show, řízená moderní technikou v jedinečném místě. Lomy světla – Carrières de Lumières – rozpohybují každý rok díla jiných umělců a letos lákají na tvorbu Cézanna i abstraktního ruského malíře Vasilije Kandinského.

Francouzský western 

Ačkoliv si většina lidí Provensálsko spojuje s procházkami v olivových hájích či mezi lány levandulí za cvrkotu cikád, pro objevování některých tamních krás se vyplatí nazout pohorky. Řeka Verdon vyhloubila mezi skálami jeden z nejhlubších kaňonů Evropy, 21 kilometrů dlouhou a až 700 metrů hlubokou soutěsku Gorges du Verdon. Její stěny se rozevírají i na šířku sta metrů, zatímco jinde se přibližují sotva na šestimetrový „skok“. 

Úchvatnou scenérii lze spatřit z několika vyhlídek podél silnice, praví dobrodruzi však raději vyrážejí na 14kilometrovou Martelovu stezku, jež se klikatí po dně kaňonu. Zblízka si tak užijí smaragdovou zeleň vegetace, pohledy z kolmých útesů i koupání v chladivém proudu pod skalisky. Túra nese jméno francouzského zakladatele moderní speleologie Édouarda-Alfreda Martela: Jeho expedice se v roce 1905 jako první vrhla do prozkoumání nebezpečné soutěsky, kde burácely peřeje divokého Verdonu.

TIP: Levandule: Voňavý zázrak z Provence

Na pohodlnější výletníky čekají v Provensálsku dvě vycházky krajinou jako z Divokého západu: Nedaleko obcí Rustrel a Roussillon totiž objeví okrové homole roztodivných tvarů a pestrobarevné kopečky v teplých odstínech. Tzv. provensálské Colorado a Okrovou stezku spoluutvářela eroze i lidská ruka – dřív se tam získával pískovec bohatý na rudo-oranžový a žlutý pigment pro výrobu barviva. Fasády ve zmíněných ohnivých tónech lze potom obdivovat právě v Roussillonu, kde materiál posloužil při stavbě domů. 

Kam za modrým zlatem?

Kam se vydat za „modrým zlatem“ Provensálska? Nekonečné levandulové pláně lemují okolí městečka Valensole: Leží asi hodinu cesty autem z Aix-en-Provence a v červenci pravidelně přitahuje amatérské i profesionální fotografy. Jako magnet na turisty působí rovněž opatství Sénanque, v malebném údolí u vesnice Gordes. Cisterciáčtí mniši se tam kromě modliteb věnují rovněž chovu včel a pěstování levandule a plody jejich práce vynikají na pozadí majestátní románské stavby z 12. století. Ikonická květina pak vaše smysly omámí i v okolí obcí Sault, Bonnieux či Coustellet.


Další články v sekci