Ti druzí: Jaké byly osudy Přemyslovců, kteří nezasedli na trůn či knížecí stolec?
Jaké byly osudy Přemyslovců mimo knížecí stolec či trůn? Měli život snazší, nebo naopak náročnější?
Kdo napsal Kristiánovu legendu?
- Strachkvas (zvaný též Kristián)
Nejmladší syn Boleslava I. Strachkvas údajně dostal své jméno podle „strašného kvasu“. Narodil se prý totiž během hostiny, při níž byl zavražděn svatý Václav. (Tato verze příběhu nicméně není příliš pravděpodobná.) Mladík byl později určen pro duchovní dráhu a odešel studovat do Řezna, kde možná sepsal Kristiánovu legendu, jež se stala základním pramenem českých středověkých dějin. Jde však jen o jednu z možných verzí. Autorství tohoto pramene nebylo dodnes spolehlivě určeno.
Matka prvního polského krále
- Doubravka Česká
Evropské dějiny jsou vzájemně propojeny, a proto není divu, že byli Přemyslovci úzce spjati i s osudy Polska. Například dcera Boleslava I. se vdala za zdejšího knížete Měška. Polský vládce pak kvůli manželce přijal křest a jejich společným synem byl první polský král Boleslav Chrabrý, který jednu dobu vládl i v Čechách. Zmínky o křtu na popud manželky však není radno přeceňovat, může jít o kronikářské klišé.
Neteř svatého Václava
- Mlada Přemyslovna
Mlada Přemyslovna byla možná nejmladší dcerou Boleslava I. Kníže, kterého dějiny překřtily na Ukrutného a Bratrovraha, vzdělání považoval za důležitou součást výchovy, a proto dceru poslal do kláštera v Řezně. To se zúročilo, když Mladě její bratr Boleslav II. svěřil úlohu v čele knížecí výpravy do Říma s žádostí o zřízení pražského biskupství. Schopná žena ve Věčném městě uspěla a pražské biskupství opravdu vzniklo.
Salcburským biskupem
- Vojtěch III. Salcburský
Vojtěch III. Salcburský byl synem knížete a krále Vladislava II. Vyrůstal ve Strahovském klášteře a přibližně ve svých 23 letech byl zvolen salcburským arcibiskupem. Císař Fridrich I. Barbarossa ho však odmítl v úřadu uznat, a duchovní byl sesazen. Nepomohlo ani, když Vladislav vládci nabídl úplatek, aby mohl jeho syn ve funkci zůstat. Až o 6 let později se vztahy urovnaly natolik, že se Vojtěch mohl do úřadu vrátit.
Diplomacie a politický takt
- Helena Znojemská
O Heleně Znojemské je známo, že byla inteligentní ženou, která si hravě poradila i s vysokou politikou. Dcera údělného knížete Konráda II. Znojemského z rodu Přemyslovců se stala manželkou Kazimíra II. Spravedlivého. Když její manžel zemřel, byla nucena uchránit knížectví pro své nezletilé syny a ujala se regentské vlády. Zanedlouho poté vypukly krvavé boje o moc, nakonec však byla uzavřena mírová dohoda, na čemž měla velkou zásluhu právě Helena.
Vydupat si na papeži své
- Jaromír (zvaný též Gebhart)
Synovi Břetislava I. jménem Jaromír ostatní vybrali duchovní dráhu, což mu nebylo po chuti. Přesto nakonec přijal svěcení. Brzy však převážilo znechucení z předem určené úlohy, a tak mladý muž uprchl do Polska. Později si uvědomil, že ho láká stát se olomouckým biskupem. Jeho bratrovi, říši a papeži se to ale vzhledem k předchozím událostem nezdálo a vyvolalo to mezi nimi nepřátelství. Jaromír se vydal protestovat i do Říma, ale po cestě zemřel.
Dánská královna a věštkyně
- Markéta Přemyslovna (Dagmar Dánská)
Dcera Přemysla Otakara I. Markéta se stala manželkou dánského krále Valdemara II. a přijala jméno Dagmar. Král svou ženu nedokázal náležitě ocenit a byl jí často nevěrný. Poddané ale okouzlila a získala si je svou laskavostí a krásou, takže dodnes patří k nejoblíbenějším dánským vládkyním.
Rozvedená abatyše
- Kunhuta Přemyslovna
Svým otcem Přemyslem Otakarem II. byla původně zaslíbena synovi Rudolfa Habsburského, protože právě to diktovaly podmínky vzájemné mírové smlouvy. Zásnuby však byly zrušeny. Po několikaletém pobytu v klášteře ji bratr Václav II. provdal za knížete Boleslava II. Mazovského. Manželství bylo nešťastné a na manželčinu žádost bylo posléze rozvedeno. Kunhuta se opět uchýlila do kláštera a stala se abatyší u svatého Jiří.
Jako z pohádky
- Judita Přemyslovna
Judita Přemyslovna byla dcerou Přemysla Otakara I. a jeho druhé manželky Konstancie. Byla provdána za Bernarda II. Sponheimského a podle líčení Jana z Viktringu se tak stalo za mimořádně poetických okolností: „(…) pozvala králova dcera Judita cizince a kleriky, chudé i bohaté, aby jim pro očistu lila na ruce vodu, opatřila je jídlem a pitím a aby jim poté rozdělila dary. I stalo se, že se této slavnosti účastnil také Bernard se svým doprovodem. Když k němu pro omývání rukou mladá žena přistoupila, stáhl pro ni ze svého prstu zlatý, malým kamenem ozdobený prsten (…)“
Vždy věrný bratrovi
- Jindřich Přemyslovec
Jindřich Přemyslovec, který zemřel kolem roku 1169, byl synem českého knížete Vladislava I. a Richenzy z Bergu. Po celý život věrně podporoval svého staršího bratra Vladislava II. Stejně jako on se vydal i do Svaté země. Zde se stal členem řádu johanitů a společně s manželkou Markétou byl jedním z mnoha dobrodinců nově založeného premonstrátského kláštera v Doksanech. Jeho synem byl pozoruhodný Jindřich Břetislav, který se stal knížetem i biskupem.
