Pohyb těles ve Sluneční soustavě v první řadě určuje gravitační působení, a to převážně od Slunce. Vliv má ovšem i přitažlivost všech ostatních těles. V moderní době s přesným měřením se ukázalo, že při vysvětlení některých aspektů pohybů zejména menších objektů si s „pouhou“ gravitací nevystačíme. Bylo zapotřebí započítat i tzv. negravitační vliv – a Jarkovského efekt je jedním z nich.
TIP: Co je to Rocheova mez? Proč může být měsíc roztrhán gravitací?
Pozorujeme ho u rotujících těles s tepelnou setrvačností. Sluneční záření zahřívá jejich povrch, teplo se akumuluje, a jakmile objekt nastaví při rotaci hvězdě jinou část, prohřátá oblast zchladne uvolněním infračerveného záření. Zmíněné záření lze ovšem spojit se silou, i když malou, jež reaktivně ovlivňuje pohyb tělesa. Ve srovnání s gravitačním působením je Jarkovského efekt zanedbatelný, ale uplatňuje-li se dlouhodobě, mohou být jeho důsledky patrné. Vědci se domnívají, že hraje roli při migraci planetek Sluneční soustavou.
