Tennessee: Stát whisky a kovbojských bot

Tennessee na jihovýchodě USA proslulo nejen dobrým pitím, ale také country muzikou, která pořádně zacloumá každým srdcem. A pokud by se vám z její přemíry přece jen zatočila hlava, můžete si dopřát chvíli klidu a odpočinku v některém z národních parků

02.02.2019 - David Šrámek



Jakmile vystoupíte na letišti v hlavním městě Nashville, uvědomíte si, že jste také v metropoli country hudby se vším, co k americkému jihu patří: Lidé tu stále nosí kovbojské klobouky a špičaté boty, reklamy lákají k návštěvě muzea Johnyho Cashe a stolky kaváren jsou vyrobeny ze sudů, v nichž zrála místní proslulá whisky. 

Přestože má Nashville kvalitní síť městské dopravy a řada hotelů nabízí letištní transfer, je lepší si už při příletu půjčit auto. Dostanete se tak pohodlně i do dalších lokalit, protože zůstat na jednom místě by byla škoda. Hlavní turistická lákadla Tennessee zvládnete objet za tři dny. Pokud však máte možnost, zdržte se déle a pořádně nasajte pravou americkou atmosféru nebo navštivte i okolní státy. 

V ulici světel

Ještě než ovšem vyrazíte za brány Nashville, měli byste určitě zavítat na slavnou Broadway Street. O pozornost tam soupeří všudypřítomná neonová světla a reklamní cedule, ulice je plná krámků s kovbojskými klobouky a restaurací, odkud se line vůně smažených kuřecích křidýlek – to vše za hudebního doprovodu pouličních umělců, kteří hrají třeba i na víka od popelnic

Pro místní má Broadway jako jedna z původních ulic metropole velký význam. Kdysi totiž spojovala doky na východě města s jeho centrem a proudilo přes ni zboží přepravované po řece Cumberland. Ta od počátku představovala důležitou tepnu, po níž putovali lovci i osadníci. Napojení na toky Ohio a Mississippi pak vytvořilo klíčovou dopravní spojnici, která zásobovala nově se rodící státy Kentucky a Tennessee. Řada měst vyrostla na jejích březích – což je i případ Nashville, jež vzniklo jako malá osada v roce 1779. 

Město se díky své strategické poloze rychle rozvíjelo a zanedlouho stála právě podél Broadway Street nejen nespočetná skladiště a dílny, ale také veřejné instituce – například první střední škola. Časy se však změnily a dnes „historickou“ čtvrť okupují zejména bary a hudební country podniky, přezdívané „honky tonk“

Nebojte se parketu

Atmosféře světel, pohody a dobrého pití se lze jen stěží ubránit. Pokud tedy na ulici zamíříte, nejspíš se usadíte v některém z mnoha místních barů, kde vás okamžitě pohltí rytmus živé hudby. Po chvíli strávené u obleženého baru s drinkem v ruce zjistíte, že se dav pomalu přesouvá na parket a že s vámi každý country song hýbe tak, až máte chuť se připojit. 

I ty stydlivější z vás stejně po pár minutách vytáhne na parket nějaký místní pár, a navíc vás ještě seznámí se dvěma Angličany, s nimiž se potkali o chvíli dřív. A protože jste všichni Evropané, musíte si přece popovídat. Pak vás společně pozvou na „panáka“ jejich milované whisky Jack Daniel’s, načež znovu tančíte, nebo alespoň podupáváte a tleskáte do rytmu, který občas přeruší jen radostné výskání „yeehaaw“. Při pohledu na místní v kostkovaných košilích, vysokých kovbojských botách a s klobouky možná zatoužíte mít na sobě stejnou parádu a po zavření baru se vrátit domů na svůj ranč…

Tekutý poklad

Dalším místem, které byste určitě neměli minout, je nevelký Lynchburg s pouhými šesti tisíci obyvateli (viz Kde se vzal soudce Lynč?). Mrakodrapy a uspěchané byznysmeny necháte za sebou v Nashville, načež si užijete klid maloměsta s kusem historie a přívětivou tváří: Místní se na vás budou na ulici usmívat a rádi se dají do řeči. 

V roce 1800 tvořil Lynchburg jen prašnou křižovatku cest. Ležel však téměř přesně uprostřed tří velkých zemědělských oblastí a stal se příhodným místem pro výměnu cestovních mul. Jeho prominentní pozici později podpořily ještě dvě události: založení správního úřadu pro zmíněné regiony a především vznik palíren, které odtud mohly pohodlně vyvážet své zboží.

V roce 1880 působilo v okolí zhruba patnáct destilerií a patřila k nim i ta nejslavnější – Jack Daniel’s. Těžko uvěřit, že dnešní globální značka začínala v tak skromných podmínkách, ale místo si můžete sami osahat. Rozlohou podnik odpovídá téměř polovině města a světovou poptávku stačí stále uspokojovat z této jediné palírny. Před 150 lety ji založil Jasper Newton Daniel, přezdívaný Jack, který se řemeslu učil už jako malý kluk. 

Palírna ve městě prohibice

Na začátku 20. století vládla v USA prohibice – a v některých městech přetrvává dodnes. V Tennessee je takovým místem paradoxně právě Lynchburg. Ačkoliv tedy palírna ročně vyprodukuje na šestnáct milionů lahví, alkohol nikde v okolí nekoupíte ani neochutnáte: Jedinou výjimku tvoří samotná destilerie. 

Prohibice bývala tvrdá a postihla všechny lokální producenty, kteří své živobytí museli na čas zavřít. Přestože v jiných částech USA nelegální pálení vzkvétalo, v místních podmínkách jej nebylo možné utajit. Všechny stromy zde totiž mají v důsledku výrobního procesu černou kůru, jež vypadá jako opálená či posypaná uhelným prachem. Ve skutečnosti však její barvu způsobuje plíseň Baudoinia, která žije z alkoholu, jímž je okolní vzduch prosycený. Koncentrace není tak vysoká, aby měla vliv na lidi, ale zmíněnému parazitovi stačí. 

Parky stojí za to

Ideální místo pro zakončení vašeho amerického výletu představuje některý z národních parků. Jen pár desítek kilometrů od Nashville leží oblast nazvaná Land Between the Lakes neboli „země mezi jezery“. Z obou stran ji totiž oddělují od pevniny jezera Barkley a Kentucky na řece Cumberland, respektive Tennessee. Najdete tam třeba bizoní prérii, kde se mezi zmíněnými majestátními sudokopytníky procházejí i jeleni wapiti. Kvůli místní fauně se rozhodně nedoporučuje vystupovat z auta, ani ve voze však o nic nepřijdete: Stáda bizonů se v horkých dnech – tedy téměř po tři čtvrtiny roku – zastavují přímo u silnice, odhánějí mouchy, škrábou se o kmeny stromů nebo jen tak odpočívají

V parku na vás čekají i krásné lesy, zálivy či muzeum o historii „ostrova“ a životě jeho obyvatel, ať už současných, nebo minulých. V obchůdku u muzea si navíc můžete koupit některou z místních dobrot, jež vám pak přijdou vhod během kempování – třeba sušené maso, které tu nabízejí dokonce se sušenými hranolky!

Pozor na spropitné!

Jste-li v Americe poprvé, myslete na to, že místní restaurace fungují trochu jinak než v Česku. Obsluha se vás většinou ujme chvíli poté, co se usadíte, a během jídla se přijde znovu zeptat, zda je vše v pořádku. Při platbě kartou dostanete účet s částkou: Očekává se, že ji na lísteček znovu opíšete, čímž ji potvrdíte, a zároveň doplníte výši spropitného. Potom obě částky sečtete a podepíšete se. Při platbě v hotovosti nesdělujete obsluze výši spropitného hned, ale jakmile vám v deskách s účtem vrátí drobné, příslušnou částku v nich ponecháte. I kdybyste se však spletli, nic se neděje: Turisté jsou v Tennessee víc než vítáni, a když si s místními chvíli popovídáte, vždy vám ochotně poradí.


Kde se vzal soudce Lynč?

Podobně jako řada jiných míst v USA nese Lynchburg jméno politika a soudce Williama Lynche, který působil ve státě Virginia během války za nezávislost na konci 18. století. Ačkoliv byl oficiálně zvoleným soudcem, stanul v čele ilegálního spolku pro „lov“ loajalistů usilujících o setrvání kolonií v Britské říši. Skupina záhy nechvalně proslula hromadnými popravami podezřelých, vykonanými po krátkém soudu bez požehnání oficiálních státních autorit. Městečko získalo jméno zřejmě po některém z osadníků spojených s Lynchovou rodinou. 

  • Zdroj textu

    100+1 zahraniční zajímavost, www.davidsramek.cz

  • Zdroj fotografií

    Shutterstock, Wikipedie, archiv autora


Další články v sekci