Temná minulost: Proč byl ve středověku Velký pátek nebezpečný pro Židy?

Velký pátek je pro křesťany slavnostním dnem, během kterého věřící děkují za svou spásu, kterou jim Ježíš umožnil svým utrpením. Pro Židy, jejichž soužití s křesťany nebylo nikdy úplně idylické, ale býval Velký pátek velmi nebezpečným dnem.

Přinejmenším od čtvrtého století našeho letopočtu si křesťané připomínají Ježíšovo ukřižování podle verze z Janova evangelia. Právě tento text ale důsledně a opakovaně označuje jako strůjce a vykonavatele Ježíšovy popravy „Židy“. Podobně to zmiňují i některé modlitby. Tím docházelo k posunutí „odpovědnosti“ za smrt Ježíše v očích středověkých křesťanů z římských úřadů na „Židy“ jako celý národ.

TIP: Židovské pogromy ve středověkých českých zemích

Není proto divu, že tato nenávistná rétorika často právě na Velký pátek přerostla v útoky na židovské komunity v křesťanských zemích. Ve středověku bylo běžné, že křesťané na Velký pátek házeli kameny na židovské domy a někdy docházelo i k horším věcem. Podobné útoky přitom často vedli kněží a byly považovány za rituální mstu za Ježíšovu smrt. Tito kněží ale jednali proti vlastním církevním zákonům, které Židům zaručovaly ochranu a požadovaly po Židech, aby na Velký pátek nevycházeli.