Tajemství starých pergamenů: Jaká tajemství ukrývají sinajské palimpsesty?
Technická kouzla moderní doby pomáhají rozluštit svědectví dávné historie ukrytá v nejstarší nepřetržitě fungující knihovně světa - pod horou Sinaj
Giulia Rossettová neučinila životní objev v přítmí staré klášterní knihovny při listování stářím zkřehlými pergameny, ale ve vlaku. Cestovala z Vídně, kde pracuje na svém doktorátu, do rodného severoitalského Pordenone a v laptopu si prohlížela snímky arabské knihy z 10. století popisující životy křesťanských svatých. Mladou specialistku na staré rukopisy nezajímal arabský text, ale písmo, které se skrývalo pod ním.
Pergamen byl drahý a mnozí středověcí písaři neváhali vymazat ze stránek starých kodexů původní text a na uvolněné místo napsat to, co potřebovali. Původní písmo obrušovali pemzou nebo ho leptali různými chemikáliemi. Často ale docílili jen toho, že starý text notně vybledl a kniha dnes obsahuje dva rukopisy „na sobě“. Starší bývá často jen stěží patrný a nový text je bezohledně napsaný přes něj. Historici takové „dvojité“ texty označují termínem palimpsest.
Giulia Rossettová studovala snímky jednoho z vzácných palimpsestů a očekávala, že pod arabským textem najde další křesťanské pojednání. Záhy jí bylo jasné, že se hluboce mýlí! Na snímcích v laptopu jasně rozeznávala jména starořeckých bohů a hrdinů. Fragment textu zmiňoval Dia, Dionýsa a Persefonu…
Ve vlaku nebyla k dispozici Wi-Fi, a tak si badatelka nemohla ověřit, zda už historici podobný text znají. Teprve doma začala pátrat ve specializovaných internetových archivech. Marně. Spojila se s vedoucí své disertační práce Claudií Rappovou a společně došly k závěru, že Giulia skutečně objevila přepis dosud neznámého starořeckého díla.
Luštění textu psaného stejně jako Homérovy eposy ve formě hexametru pokračuje pomalu. Zlomek mýtu popisuje situaci, kdy se skupina zlých Titánů snaží získat důvěru Dionýsa a Persefony. V textu je i číslice 23. Právě ta přivedla Giuliu Rossettovou a Claudii Rappovou na myšlenku, že narazily na zlomek Rapsodií, jež byly ve starém Řecku připisovány bájnému básníkovi Orfeovi a skládaly se z 24 knih.
Příběh otce Justina
Podobných objevů, jaký učinila ve vlaku mladá italská historička, můžeme v dohledné době očekávat mnohem víc. Vděčíme za to lidem, kteří uvedli v život Sinai Palimpsest Project. U jeho zrodu stál obdivuhodný muž - otec Justin, knihovník z kláštera svaté Kateřiny pod horou Sinaj. Tento mnich se narodil v americkém Texasu v protestantské rodině a vystudoval byzantskou historii na univerzitě v Austinu. Už během studií mu natolik učarovala řecká ortodoxní církev, že k ní konvertoval a následujících dvacet let strávil v klášteře v Massachusetts. Měl tam na starosti vydávání církevních publikací a díky tomu se důkladně seznámil s moderními metodami převodu starých textů do digitální formy.
Zásadní zlom v životě otce Justina nastal v roce 1996, když přesídlil do starobylého kláštera svaté Kateřiny na Sinajském poloostrově. Klášter leží pod žulovým štítem Sinaj vysokým 2 285 metrů. Podle Bible se tu Mojžíšovi zjevil v hořícím keři Bůh a sdělil mu své pravé jméno. Poté Mojžíš na horu vystoupil, aby od Hospodina převzal desky s deseti přikázáními.
Sinajská hora a její okolí měly pro židy i křesťany vždy obrovský význam. Není divu, že se záhy stala centrem náboženského života. Jak vyplývá ze zápisků dávných cestovatelů, početná komunita mnichů žila pod horou už na sklonku 4. století. V druhé polovině 6. století tu nechal byzantský císař Justinián zbudovat mohutně opevněný klášter. Mimo jiné střežil zde nalezené ostatky svaté Kateřiny a keř, ve kterém se Mojžíšovi zjevil Bůh.
Klášter sloužil i jako centrum učenosti. Vznikla tu rozsáhlý archiv, který patří k nejstarším nepřetržitě fungujícím knihovnám světa. Množstvím vzácných církevních rukopisů jí může konkurovat snad jen slavná Vatikánská knihovna. Šetrnosti mnichů z kláštera svaté Kateřiny vděčíme za unikátní kolekcí asi 160 palimpsestů. Všechny má na starosti knihovník otec Justin.
Elektronická kouzla odhalují neviditelné
Mniši se neuzavírají před světem a chtějí se o úžasné bohatství knihovny podělit. Proto přikročili k digitalizaci knih. Je to poslední šance na záchranu mnoha starých svazků, a zároveň i způsob, jak knihy zpřístupnit badatelům z celého světa. Opat kláštera se rozhodl využít zkušeností otce Justina s moderními technologiemi a digitalizaci mu svěřil. Ten se pustil do díla. Starosti mu dělaly palimpsesty. Původní písmo je často vidět tak špatně, že se knihovník vzdával naděje na jeho rozluštění.
K zlomu došlo v roce 2008, kdy američtí vědci po deseti letech tvrdé práce dokončili zkoumání palimpsestu, v kterém se pod textem byzantské modlitební knihy z 13. století skrýval text jednoho z matematických děl slavného řeckého učence Archiméda. Vědci nasnímali stránky palimpsestu v různých vlnových délkách a na takto pořízených snímcích pak dokázali sotva znatelný text digitálně zvýraznit natolik, že se dal přečíst.
Otec Justin znal osobně některé členy týmu zkoumajících Archimédův rukopis a obrátil se na ně s prosbou, zda by podobným způsobem nebylo možné rekonstruovat vymazané texty palimpsestů z jeho knihovny. Tak vznikl Sinai Palimpsest Project. V roce 2011 odjeli experti z Early Manuscripts Electronic Library digitalizovat sinajské palimpsesty. Práci jim nekomplikovala jen odlehlost kláštera. Vědci museli převézt všechno potřebné vybavení přes Sinajskou poušť, kde v té době zuřily boje mezi egyptskou armádou a bojovníky Islámského státu. Přestřelky s oběťmi na životech se odehrály i pár stovek metrů od hradeb kláštera.
Také snímání stránek rukopisů vyžadovalo nekonečnou trpělivost. Mnohé z vzácných palimpsestů byly objeveny v roce 1975 ve věži na severní straně hradeb v dlouho uzavřené místnosti. Skrýš obsahovala asi 1 100 knih, které tu zůstaly zapomenuty, když se v 18. století knihovna přestěhovala do jiných prostor. Rukopisy jsou rozežrané krysami, vyschlé na troud a při nešetrném dotyku se rozpadají. Každou stránku palimpsestu nafotili technici z Early Manuscripts Electronic Library speciální padesáti megapixelovou kamerou nejen ve viditelném spektru, ale také v infračerveném a ultrafialovém světle. Využívali přitom různé filtry a rozličnými typy záření stránky osvětlovali pod nejrůznějšími úhly. Zkoušeli všechno, co by pomohlo vyzvednout vymazaný text. Snímky pak dostala do rukou skupina expertů na analýzu obrazu a ta se s pomocí moderního softwaru používaného například i pro vyhodnocování satelitních snímků pokusila písmo ještě více zvýraznit.
Odhalená tajemství
O tom, že úmorná práce expertů z Early Manuscripts Electronic Library nevyšla nazmar, se přesvědčila i Giulia Rossettová. V laptopu dokázala přečíst text, který by nerozluštila, ani kdyby měla možnost vzít vzácný rukopis do rukou. Podobné úspěchy při čtení palimpsestů digitalizovaných speciálním postupem slaví i další badatelé. Pod unikátním arabským přepisem křesťanských evangelií, který pochází z 8. či 9. století, odhalili vědci text lékařské knihy s recepty na přípravu léků a s popisy chirurgických zákroků včetně odstranění zhoubného nádoru. Kniha nabízí zcela nové pohledy na dávnou historii medicíny.
Jiný palimpsest skrýval dvě stránky s nádhernými vyobrazeními kvetoucích rostlin. Ilustrace pocházejí z 6. století, ale mohlo by jít o kopii mnohem staršího díla osobního lékaře krále Mithridata VI. Pontského. Vědci věděli o knihách Mithridatova lékaře z traktátů jeho následovníků, ale v sinajských palimpsestech se jim poprvé dostal do rukou zlomek kopie původního textu.
TIP: Svitky od Mrtvého moře: Co odhalí nově objevené artefakty z Jeskyně hrůz?
V sinajských palimpsestech byly objeveny také nejstarší známé opisy Hippokratových lékařských knih. Další nálezy na sebe jistě nenechají dlouho čekat. Počátkem roku 2018 otevřela knihovna americké University of California v Los Angeles on-line databázi se snímky 6 800 stran pocházejících ze 74 sinajských palimpsestů a už teď v nich prostřednictvím počítačů „listují“ desítky badatelů z celého světa.
Tajemství pergamenů
Sinai Palimpsest Project vedl Michael Phelps z kalifornské Early Manuscripts Electronic Library. Tato nezisková organizace se specializuje na digitalizaci starých vzácných rukopisů uložených v archivech univerzit, muzeí, knihoven i soukromých sbírek. Středověcí kronikáři vyškrabaný pergamen převrátili – starý text je tedy vzhůru nohama. Na jednotlivých obrázcích jsou tři fáze úprav.