Tajemství menhirů a dolmenů: Jak vznikaly obří megalitické stavby?
Jak dokázala primitivní civilizace vztyčit mnohatunové kamenné bloky? Objevila se mnohá vysvětlení, leckdy fantastická: Vedle středověkých obrů můžeme zmínit i moderní dohady, že neolitickým lidem pomáhali mimozemšťané. O nejpravděpodobnější metodě stavby menhirů se už v roce 1714 rozepsal münsterský lékař Cohausen: „Známe přece docela jednoduché způsoby, jak pomocí tyčí a dřevěných válců podle libosti pohybovat s tělesy nesmírné váhy, v neposlední řadě za pomoci velmi silných pák – našich končetin.“
K budování dolmenů a menhirů se zřejmě využívaly nejen volné balvany v krajině, ale i odštěpené kusy skal. K jednoduchým starým metodám lámání skály patří zahřátí a rychlé zchlazení, případně zasazení dřevěných klínů, jež po polití vodou nabobtnají a materiál roztrhnou. Stejné způsoby sloužily už starým Indům a dodnes se uplatňují u některých primitivních národů.
Sypte hlínu a pak kopejte
Po oddělení od skály se kamenný blok po dřevěných kůlech přesunul na místo určení. Díky podkládání vrcholového konce a s využitím pák se zasadil do připravené jámy a dalším podkládáním a tahem se vztyčil. S mnohem náročnějším úkolem se potýkali stavitelé dolmenů, kteří na svislé kameny umisťovali několikatunové překlady.
TIP: Záhadné menhiry: Vznikly slavné megalitické kamenné aleje lidskou rukou?
S vysvětlením zde vědcům pomohla náhoda v podobě nedokončené hrobky na ostrově Jersey u francouzských břehů. Její obvodové kameny už stojí, ale překlad ještě nebyl položen. Hrobka je zasypaná hlínou až k vrcholům pilířů a do stejné výšky i zvenku, kde materiál utvořil šikmou rampu. Právě po takových náspech se zřejmě překlad posouval pomocí pák až na místo, načež se hlína vybrala a vznikla kamenná komora.
Velké a dlouhé kameny
Výraz „megalit“ pochází z řeckého „megos“ neboli „velký“ a „lithos“, tedy „kámen“. Označení „menhir“ pak vzešlo z bretonštiny, kde „men“ znamená „kámen“ a „hir“ je „dlouhý“.
