Švýcarský Graubünden: V kraji jazyků a dávných spolků odporu
Ve Švýcarsku se jako v jediném evropském státě užívají čtyři úřední jazyky: německý, francouzský, italský a rétorománský. Čtvrtý zmíněný ovšem neovládá ani setina obyvatel. Převážná část z posledních pětašedesáti tisíc mluvčích žije v kantonu Graubünden, na jihovýchodě alpské země
Než se v roce 1933 ustálila současná verze vlajky Graubündenu, používal kanton různé varianty stavějící na symbolech z období tří spolků. Moderní standarta představuje jejich zjednodušené grafické znázornění: Černá a bílá reprezentují Šedý spolek, modro-žlutý kříž odkazuje na Desetistoličný spolek a kozoroh symbolizuje Chrámový spolek. Vlajka je čtvercová, stejně jako ta švýcarská.
Stejně jako ostatní románské jazyky vznikla rétorománština ve starověku, poté co Římané zdolali alpské hřebeny a podmanili si místní obyvatele – konkrétně germánské Réty. Jejich rodná řeč se pak smísila s vulgární latinou a dala vzniknout jazyku, který dnes figuruje na seznamu ohrožených. Důvod zní prostě: malý počet mluvčích.
Řeč v nebezpečí
Navzdory jejímu statusu úředního jazyka se švýcarské děti rétorománštinu ve školách běžně neučí, a nepocházejí-li z prostředí, kde se používá, dost možná se s ní vůbec nesetkají. V průzkumu z roku 2017 ji za svůj hlavní jazyk považovalo zhruba pětačtyřicet tisíc obyvatel osmimilionového státu; dalších dvacet tisíc pak uvedlo, že se rétorománsky domluví. Jazykovědce však víc pálí jiný problém: Zmíněná řeč je v současnosti značně nejednotná a rozpadá se na řadu relativně odlišných dialektů.
Ty měly v průběhu staletí ideální příležitost k samostatnému vývoji, protože náročný terén vysokých hor i hlubokých údolí kantonu Graubünden bránil přirozenému splývání jednotlivých osídlení. Postupně se tak vyčlenilo pět typů psané rétorománštiny, načež v roce 1982 cíleně vznikla „obecná“ verze, aby se zachoval alespoň základní systém v gramatice a slovní zásobě.
Mnozí rodilí mluvčí se však umělému konceptu brání a důsledně trvají na užívání „svých“ nářečí, čímž nevědomky přispívají k další fragmentizaci. Navíc se Rétorománi běžně domluví německy, takže přísně vzato rétorománštinu k životu nepotřebují. Nicméně v Graubündenu existují pouze tři úřední jazyky – na rozdíl od zbytku země mezi nimi chybí francouzština.
Rekordní železnice
Pokud byste chtěli do tajů rétorománštiny proniknout, nabízí se víceméně jediná regulérní příručka: slovník Dicziunari Rumantsch Grischun, starý víc než čtyři staletí. Digitalizace se zatím dočkalo pouze prvních třináct svazků, zbytek si rétorománská asociace údajně nemohla finančně dovolit. Ekonomika regionu je přitom z hlediska HDP na hlavu zhruba dvakrát výkonnější než ta česká a staví na příjmech z turismu – i když návštěvníky spíš než jazyk zajímá vysokohorská krajina.
Ideální způsob k jejímu prozkoumání skýtá výlet tzv. Rétskou dráhou, největší soukromou železnicí v alpské zemi. Začala se stavět v roce 1858 a dnes měří celkem 384 kilometrů. Zahrnuje přitom rovněž tzv. Ledovcový expres, který už devadesát let spojuje Svatý Mořic s Zermattem. Trať se vine i ve výšce přes dva tisíce metrů nad mořem a vlak za sedm a půl hodiny překoná mimo jiné 291 mostů či 91 tunelů.
Elita na horách
Ke Graubündenu se každoročně upírají zraky novinářů celé planety, když se tam koná tradiční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). V Davosu, v nadmořské výšce okolo 1 500 metrů, se od roku 1971 pravidelně setkává elita z řad zástupců nadnárodních společností, podnikatelů, politiků, ekonomů, žurnalistů a intelektuálů, aby diskutovali o nejžhavějších problémech současnosti. WEF představuje soukromou organizaci se sídlem v Cologny, navzdory svému názvu se však nezabývá pouze financemi: Cílem jejího zakladatele Klause Schwaba bylo poskytnout platformu pro řešení mezinárodních konfliktů a otázek, k nimž patří ochrana životního prostředí či zdraví.
Stručné dějiny
Navzdory obtížně přístupnému terénu mezi vysokými alpskými štíty oblast dnešního kantonu Graubünden prokazatelně „ožila“ už několik tisíc let před přelomem letopočtu. Například osídlení na území Churu máme doloženo již k roku 3000 př. n. l. Jako první se tam zřejmě usadily původní germánské kmeny, současní obyvatelé však představují spíš potomky Římanů, kteří si místo podmanili a nazvali jej Raetia – odtud i novodobý název.
Aliance tří
Po pádu Římské říše proniklo do lokality křesťanství a obzvlášť velký vliv záhy získalo biskupství v Churu. Církevní správa se však místním brzy přejedla a rozhodli se založit hnutí odporu. Postupně se tak zformovaly tři spolky, které v průběhu následujících staletí de facto utvářely současnou podobu kantonu – a jejich odkaz zůstává patrný i ve státním znaku.
Chrámový spolek vznikl roku 1367, zhruba o třicet let později se přidal Desetistoličný spolek a v roce 1424 vznikl Šedý spolek. Jeho název se odvozuje od tradiční barvy oděvu místních obyvatel a zároveň vysvětluje pojmenování celého kantonu: Německé „grau“ znamená „šedý“ a „Bund“ je „svazek, spolek“. Vzájemná spolupráce vyústila ve zrod „triumvirátu“, který pak území společně spravoval až do roku 1798.
Počátky nové země
Francouzská revoluce vyvolala bouřlivé události na evropské politické scéně a vedla mimo jiné ke vzniku tzv. Helvétské republiky, předchůdkyně současného Švýcarska. Jako Rétský kanton se k ní v roce 1798 přičlenil i dnešní Graubünden. Celé 20. století se pak neslo v duchu ještě tří desítek větších či menších proměn jeho administrativní pozice.
Lidé
Obyvatelstvo
Počet obyv.: 198 400; očekávaná doba dožití: 83,6 roku; prům. počet dětí: 1,54 na ženu; věková struktura: 15 % obyv. do 15 let, 18 % obyv. nad 65 let; městské obyv.: Chur má cca 35 000 obyv.; náboženství: 36 % katolictví, 26 % bez vyznání, 24 % švýcarská reformovaná církev, 6 % ostatní křesťané, 5 % islám, 1 % protestantství; oficiální jazyky: němčina, italština a rétorománština; obyv. pod hranicí chudoby: 8 %; gramotnost: 99 %.
Politika
Státní zřízení: švýcarský kanton; federální kancléř: Walter Thurnherr; volby do švýcarského spolkového parlamentu: každé čtyři roky.
Ekonomika
HDP na hlavu: 76 903 dolarů (odhad z roku 2016; ČR – 34 200 dolarů); měna: švýcarský frank, s kurzem 1 : 25,20 Kč.
Geografie
Rozloha: 7 105 km², asi šestina Švýcarska; území: hornaté, s řadou hlubokých údolí, hodně vodnaté a zalesněné; podnebí: na rozhraní oceánského a kontinentálního typu, v důsledku srážkového stínu Alp relativně suché; min. noční / max. denní teploty (°C) v Churu: leden až březen −3/10, duben–červen 4/18, červenec–září 11/24, říjen–prosinec 1/6; nejvyšší bod: Piz Bernina, 4 049 m n. m.