Světice a válečník: Laskavá Markéta obměkčila srdce drsného krále Skotů

„Udělej s nimi, co uznáš za vhodné,“ vzkazuje Knut Veliký, novopečený král Anglie, svému bratrovi Olafu Švédskému. Jeho slova se týkají synů předchozího anglického krále Edmunda II. Železobokého. Chlapci Eduard zvaný Vyhnanec a Edmund jsou vydáni na milost a nemilost vikinskému vládci. Naštěstí je Olaf pošle do Uher, kde se dědiců anglického trůnu ujme král Štěpán I.

Edmund ve vyhnanství sice zemře, zato Eduard si na uherském královském dvoře najde nevěstu – princeznu Agátu. Právě tomuto páru se narodí kolem roku 1046 budoucí královna Skotska Markéta. Ji a její sourozence vychovává sama Agáta. Brzy jim však bude dopřáno lepší vzdělání.

Následník

Kolem roku 1057 se Eduard se svou rodinou vrací zpět do rodné Anglie. Povolal ho tam současný anglický král Eduard Vyznavač, který se chystá svého jmenovce označit za následníka trůnu. Zdá se, že se blýská na lepší časy. Markéta se vzdělává pod vedením benediktinů ve francouzštině a studuje teologické spisy. Jenže období pohody netrvá věčně!

Krátce po příjezdu do Anglie Markétin otec umírá. Po něm vydechne naposledy i anglický král Eduard Vyznavač. Co teď? Princeznin bratr Edgar je ještě příliš malý. Místo něj se tedy ujímá vlády vlivný šlechtic Harold. Jenže po anglické koruně touží i normanský vévoda, který vstoupí do dějin jako Vilém Dobyvatel. Roku 1066 Vilém porazí svého konkurenta Harolda a usedne na trůn. Na to však Agáta ani její děti nečekají. Na lodi prchají na kontinent. Podaří se jim dorazit do cíle?

Jako z románu

Strhne se strašlivá bouře. Silný vítr zanese loď s uprchlíky ke skotskému pobřeží. Zde vládne nelítostný nájezdník, který si libuje ve vypalování kostelů a vraždění nevinných, Malcolm III. Jak asi skotský král s nebohou rodinou naloží? Ctnostná a zbožná Markéta prý drsného válečníka naprosto okouzlí. Odzbrojen jejím půvabem prý okamžitě požádá o její ruku. Takto romanticky nám setkání Malcolma III. s jeho budoucí chotí líčí legendy. Skutečnost je však zřejmě mnohem prozaičtější.

Princezna patří k posledním potomkům anglosaských králů. Skotský vladař zřejmě ve sňatku s ní větří šanci na anglickou korunu. Jak se k Malcolmově žádosti postaví Markéta? Sice se chtěla podobně jako její sestra Kristýna stát jeptiškou, avšak nemá moc na vybranou. Vždyť cizí panovník drží ji i její blízké v hrsti! Zhruba roku 1070 se tak koná slavná svatba, která změní osud celého Skotska…

Ochránkyně chudých

Zástupem se proplétá skotská královna se svým doprovodem. Rozdává mince, jídlo, šatstvo a potřebným neváhá darovat ani své šperky. Když jí samotné dojdou prostředky, žádá o dary pro chudé své průvodce a dokonce tajně bere peníze ze soukromé pokladny svého manžela. Ve skutečnosti se to však Markétě před jejím chotěm utajit nepodaří. Malcolm III. moc dobře ví o lásce své ženy k chudým. Její drobné krádeže ve prospěch potřebných však přechází s úsměvem. Zřejmě Markétu miluje stejně jako veškerý skotský lid.

„Denně naslouchala chudým, navštěvovala špitály, dávala budovat kostely i kláštery, osvobozovala otroky, poskytovala pohostinství cizincům a uprchlíkům,“ spravuje nás o chování skotské královny mnich Teodorich. „Co by mohlo být soucitnější než její srdce? Kdo mohl být laskavější než ona k chudému?“ ptá se pro změnu Markétin zpovědník a životopisec Thurgot. Opravdu se dcera Eduarda Vyhnance chovala tak štědře, jak nám to líčí křesťanští kronikáři?

Žádné nebe není bez mráčku. Markéta si možná získala své poddané laskavým vystupováním, na druhou stranu jí však měli za zlé, že jim vnucuje Kristovu víru a náboženství jejich předků zavrhuje jako pověry. Rovněž svým synům nedala tradiční skotská jména, ale pojmenovalo je anglosasky. Copak to král Malcolm nezarazí?

Zjihlý barbar

Malcolm III. svým sňatkem s Markétou neprohloupil. Anglosaská princezna mu porodila celkem osm dětí, šest synů a dvě dcery. Snad proto jí král ochotně toleroval její výstřelky. Dokonce prý Markétě tlumočil, když diskutovala se zástupci skotské církve. Ač totiž vzdělaná šlechtična ovládala latinu, saštinu a i francouzštinu, gaelsky se domluvit nedokázala. Znamená to, že láska zvítězila nad tvrdým srdcem skotského vládce?

Královnini životopisci s dojetím líčí, jak se Malcolm III. se zvláštním zájmem díval na oblíbené knihy své ženy, převracel je v rukou a líbal jejich listy. Jedině tímto způsobem mohl  král dát najevo velkou úctu, kterou k Markétině zálibě chová. Přes veškeré úsilí své choti se totiž vládce Skotů nikdy nenaučil číst. A kromě vzdělání se Markétině snaze o převýchovu vymykal ještě v jednom podstatném ohledu. V jakém? Nechtěl se vzdát válčení! 

Krutá rána

„Zapřísahám tě, choti, abys nikam nejezdil,“ snaží se vážně nemocná královna zadržet svého manžela. Píše se rok 1093 a Malcolm III. se rozhodl uspořádat válečnou výpravu proti Vilému Rufovi, nástupci Viléma Dobyvatele. Nebezpečného podniku se zúčastní i jeho synové Eduard a Edgar. Jenže tentokrát Markéta skotskému králi domlouvá marně. Musí svému anglickému protivníkovi ukázat, že se Skoty nejsou žerty!

Skotská královna se usilovně modlí, když do komnaty vstoupí její syn Edgar. „Otec s Eduardem se vrátí později,“ slibuje princ matce. Nechce totiž umírající královně prozradit, že Malcolm i Eduard padli v bitvě u Alnwicku.

„Nezatěžuj svou duši hříchem lži, synu. Vždyť já dobře vím, že můj muž ani tvůj bratr již nikdy rodné Skotsko nespatří,“ s vážnou tváří se k Edgarovi obrátí Markéta. Princ tedy své matce strašlivou novinu vyzradí. Královnu naplní nesmírný žal, avšak po celé čtyři dny se nepřestává modlit. Odevzdána do rukou Božích vydechne naposledy. 

Skotská světice

Truchlící poddaní sledují, jak rakev se skotskou královnou mizí v opatství Dunfermline. „Bože, proč jsi nám vzal naši dobrou paní?“ naříkají lidé. Bez ohledu na oficiální vyjádření církve uctívají Markétu jako světici. Za svatou ovšem prohlásil anglosaskou princeznu až roku 1250 papež Inocenc IV. Katolická církev jí přisoudila roli patronky početných rodin, vdov, studujících i učenců. 

TIP: Mezi hříchem a ctností: Co ve středověku obnášelo být královnou?

Jak bývá u světců běžné, také Markétiny ostatky putují z místa na místo. Při těchto přesunech však světice přijde o hlavu! Ta se nenávratně ztratí během krvavé francouzské revoluce. Skončila opatrovaná lebka někde na smetišti či v anonymním hrobě?