10. prosince 1974 vzlétla z mysu Canaveral raketa Titan IIIE s družicí Helios 1 pro zkoumání Slunce a detekci nabitých částic slunečního větru v okolí Země. Šlo o první kosmický start, na němž se s Američany podílelo tehdejší západní Německo.
Oběžná doba byla nastavena na 190 dní, dráha ležela v rovině ekliptiky ve vzdálenosti 0,309 až 0,985 AU od Slunce. Zhruba po 13 hodinách letu byly vyklopeny výsuvné tyče, aktivovány všechny přístroje a sluneční baterie. Rotační osa kvůli radiovému spojení se Zemí byla upravena do kolmice k rovině dráhy.
TIP: Která další sonda překročí heliopauzu, tedy oblast vlivu Slunce?
Plánovaná životnost systémů sondy byla tři měsíce, pracovala však mnohem déle. Sonda Helios 1 přestala reagovat na povely ze Země teprve po 12 letech, začátkem roku 1986. V současné době se Helios 1 nachází na heliocentrické dráze a objekt již není sledován.
