Staroměstský orloj: Dílo hrdých Pražanů
Roku 1338 povolil Jan Lucemburský pražským měšťanům postavit si radnici. Netrvalo dlouho a přibyla k ní věž, kterou měly ozdobit slavné hodiny
Orloj dlouho opřádala legenda o domnělém tvůrci a jeho tragickém osudu. Snad právě to bylo jednou z příčin, proč památku po dlouhá staletí halila rouška tajemství, které na své odhalení muselo čekat až do 20. století. Do té doby bylo autorství přisuzováno mistru Hanušovi, tedy Janu Růže, který byl v letech 1475–1497 orlojníkem Starého Města pražského a správcem orloje.
Konec mýtu
Jasno do původu a osudu díla vnesl v roce 1961 objev starého tisku s opisem pojednání Jana Táborského o orloji z roku 1570 s tímto dodatkem: „Jest v kanceláři hořejší nalezen list, jehož datum jest 1410, z něho se vyrozumí, kdo tento kus dělal a co mu za to dáno.“ Na okraji opisu Táborského zprávy, v místě, kde mluví o Hanušovi, že kolem roku 1490 udělal orloj, je připsáno jediné slovo – omyl. Svazek obsahuje opis německého textu s českým překladem, jehož obsah Táborského údaj o autorovi zcela měnil.
V listu „purkmistra a rady velikého města Prahy“ s datem 9. října 1410 stojí, že mistr Mikuláš z Kadaně sestrojil na Staroměstské radnici v Praze hodiny s astrolábem a za dokončenou práci dostává v Praze dům k užívání sobě i svým dědicům, a pokud by správa města někdy hodlala dům zbořit či sama využívat, je na domě připsáno padesát kop grošů hotových peněz, které mu musí vyplatit. Mikulášovi byl rovněž stanoven roční plat deset kop grošů, „aby náš orloj lépěji spravil, než jest mistr Albrecht to před ním učinil“.
Mistři jsou dva
Mikuláš z Kadaně je tedy autorem skutečného astronomického orloje. Avšak složitý mechanismus stroje, který by znázorňoval kromě časového údaje také pohyby Slunce, Měsíce a hvězd, byl i pro velmi zdatného hodináře neřešitelným úkolem. Proto je více než pravděpodobné, že se na projektování podílel ještě další odborník, znalý matematiky a především astronomie, podobně jako tomu bylo u jiných evropských orlojů.
V úvahu připadá mistr svobodných umění Jan Šindel, o němž je zmínka v textu Tadeáše Hájka z Hájku k přednášce na pražské univerzitě, která vyšla tiskem roku 1557. V místě, kde hovoří o Šindelovi, někdo připsal drobným písmem poznámku: „… qui horologium antiquae Pragae fabricanit et erexit“ (který zhotovil a vystavěl orloj Starého Města pražského). Tento učený muž měl veškeré předpoklady k tomu, aby se jako autor astronomické části stal spolutvůrcem Pražského orloje. Ten měl již tehdy astronomický číselník v dnešní podobě, totéž ale nelze tvrdit o jeho kalendáři.
