Soukromá premiéra: Nákladní loď Cygnus zamířila poprvé k ISS
Osmnáctého zářijového dne roku 2013 odstartovala z virginského kosmodromu na ostrově Wallops k ISS poprvé soukromá loď Cygnus společnosti Orbital Sciences Corp., v rámci zásobovacího kontraktu s NASA
Současně trochu vzrostla prestiž do té doby málo známé vypouštěcí základny, protože jen o několik dnů dřív z ní stejná firma na své raketě vypustila k Měsíci malou vědeckou družici LADEE, opět pro NASA. Na cestách k rampám se tak hrdě tyčily směrové tabule „Na ISS“ a „Na Měsíc“.
Podobně jako se společností SpaceX, uzavřela NASA s Orbital Sciences v únoru 2008 smlouvu o zásobování stanice bezpilotními plavidly po ukončení letů raketoplánů – kontrakt měl hodnotu 1,9 miliardy dolarů (asi 44 miliard korun). Vesmírná agentura zároveň uvolnila ve formě státních dotací dalších 288 milionů dolarů (6,6 miliardy korun) na vývoj lodi Cygnus a rakety Antares.
Celý dopravní systém přitom připomíná mezinárodní skládačku: Antares má ruské motory a první stupeň včetně palivových nádrží vzniká na Ukrajině, Cygnus má pro změnu nákladní, hermetizovaný modul italské výroby z produkce firmy Thales Alenia Space. Teprve horní stupeň rakety a servisní i pohonný modul lodi včetně řídící elektroniky vyrábí Northrop Grumman – někdejší Orbital Sciences.
Labuť vzlétá
Osmnáctého září 2013 v 10:58 místního času tedy zaburácely na pobřeží Virginie motory nové rakety Antares a k nebi se vydala historicky první zásobovací loď Cygnus neboli „labuť“. Ve stratosféře došlo k vypálení a odhození prvního stupně s ruskými motory a službu převzal motor Castor 30 na horním stupni z produkce Orbital Sciences, který spaluje pevné palivo. Asi 10 minut po úspěšném startu se Cygnus od nosiče oddělil na výchozí oběžné dráze.
Premiérová loď dorazila k ISS o čtyři dny později, než ji však NASA pustila do blízkosti komplexu, museli inženýři Orbital Sciences demonstrovat na orbitě funkci motorů plavidla, jeho manévrovací schopnosti, navigaci pomocí družic GPS i vlastních laserových senzorů a konečně tzv. abort mód neboli okamžitý odlet do bezpečné vzdálenosti a zabránění srážce v případě potíží. Finální kontakt s ISS se navíc musel odložit kvůli nesouladu v datech počítačů na palubě stanice a lodi, takže se Cygnus od cíle vzdálil, a poté navíc čekal na přílet Sojuzu s novou posádkou. Nakonec však dostal zelenou a mohl se k základně vrátit.
TIP: Dragon, Progress, ATV, Cygnus, HTV: Jaké lodě zásobují ISS?
Devětadvacátého září zachytil loď pomocí 17metrové staniční robotické paže italský astronaut Luca Parmitano. Během následujícího měsíce vyložila posádka ISS z jejích útrob asi 700 kg jídla, zásob, studentských experimentů a náhradních součástek (dnes plavidlo běžně vozí na stanici řádově tuny). Třiadvacátého října pak premiérový Cygnus, naložený odpadem a nepotřebnými věcmi, zanikl v zemské atmosféře nad Pacifikem. Lodě Cygnus dosud absolvovaly devět zásobovacích letů k Mezinárodní vesmírné stanici. V závěru toho zatím posledního, letos v červenci, plavidlo úspěšně demonstrovalo svou schopnost korigovat dráhu celé ISS.