Smutné i bizarní: 7 epidemií sebevražd, které provázely lidskou historii

1. Bezdůvodné sebevraždy

• Kde: starověký Řím
• Kdy: období císařství (1. st. př. n. l.–5. st. n. l.)
• Počet obětí: desetitisíce lidí

Z období antiky známe především sebevraždy vysoce postavených osobností, mezi které patřil Sokrates, Seneca či Nero. Ať už z donucení nebo na základě vlastního rozhodnutí, patřila sebevražda k akceptovaným způsobům smrti.

Do extrému toto smýšlení dospělo v období římského císařství, kdy se z tohoto aktu stal téměř jakýsi kult. Lidé z různých společenských vrstev začali volit dobrovolnou smrt tak často, že se stala součástí každodenního života. Chudí se zabíjeli pro peníze a zámožní z pouhého rozmaru.

Řadu sebevražd navíc ovlivnila tehdy tak populární zábava, jakou byla kleromantie čili předpovídání budoucnosti formou losu. Často k takovému rozhodnutí stačilo náhodně nalistovat stránku v knize, kde byla zmínka o odchodu či konci. Epidemii způsobil nejspíš úpadek morálky a až přehnané chápání některých filozofických východisek. Smrt se v této době stala příliš všední součástí společenského života ve starověkém Římě.

2. Nenaplněná láska

• Kde: celá Evropa
• Kdy: na přelomu 18. a 19. století
• Počet obětí: stovky

Celosvětově nejznámějším motivem epidemie sebevražd byl příběh neopětované lásky umělce Werthera k dívce Charlottě, který popsal Johann Wolfgang Goethe v knize Utrpení mladého Werthera. Kniha vyšla v roce 1774 a hned vzbudila pozornost. Mladí lidé okamžitě propadli pocitům hlavního hrdiny a Werther se stal idolem. Čtenáři ho začali ve všem napodobovat a vlastní nešťastné životní zkušenosti řešili stejně jako Werther – sebevraždou.

Goetheho kniha byla přeložena do řady jazyků, a proto se tato epidemie mohla šířit dál po Evropě. S tím souvisela i vlna odporu velké části veřejnosti, která žádala zákaz dalšího vydávání knihy. Přitom k napsání knihy inspirovala romantického spisovatele vlastní zkušenost a skutečná událost, při níž se o život připravil sedmnáctiletý mladík. Knize Utrpení mladého Werthera se dodnes přezdívá „román, který zabíjí“. Přestože má dílo na svědomí tak tragickou bilanci, přispělo velmi výrazně k detabuizaci aktu sebevraždy.

3. Ženská verze Werthera

• Kde: Francie
• Kdy: v závěru 19. století
• Počet obětí: desítky

Nečekanou reakci vzbudil nález mrtvé dívky na břehu Seiny v Paříži. Mělo se za to, že spáchala sebevraždu skokem do řeky, ale případ nebyl nikdy objasněn. Osud mladé dívky veřejnost zaujal, protože ji nikdy nikdo nepohřešoval a ani si pro její tělo nepřišel do márnice. Dívce se pak začalo říkat Neznámá ze Seiny. Mírumilovný až odevzdaný výraz v dívčině tváři někoho inspiroval k výrobě sádrového odlitku její podoby.

Její případ zaznamenal a zpracoval například Louis Aragon, ale i Vítězslav Nezval. Kopie sádrové masky se začaly prodávat po celé Paříži a měly u lidí velký úspěch. Přesto se našly desítky mladých dívek, které ji nejprve napodobovaly stylem oblékání a brzy i dobrovolnou smrtí. Paříž tak zažila skutečnou epidemii sebevražd. Vzhledem k tomu, že případ Neznámé ze Seiny zasáhl především něžné pohlaví, začalo se jí také říkat ženská verze Werthera.

4. Destruktivní umění

• Kde: především Francie
• Kdy: 20. a 30. léta 20. století
• Počet obětí: jednotlivci

Nejmenší počet obětí si vyžádala epidemie, kterou zapříčinil vznik avantgardních uměleckých směrů, jakými byly dadaismus a surrealismus. Umělecké manifesty vznikaly ještě v době první světové války, na kterou reagovaly jasným postojem. Smyslem všeho byl najednou pouze zánik. V úvahu přicházela destrukce věcí, hodnot i života. Nejvěrnější přívrženci těchto směrů proto podlehli rozmáhajícímu se kultu sebevražd.

Jedním z prvních příznivců ničivého životního stylu byl Jacques Vaché, zakladatel surrealismu. V pouhých třiadvaceti letech si se svým přítelem připravil smrtící dávku opia. Předem naplánovanou smrt měl i dadaistický spisovatel Arthur Cravan, který byl naposledy spatřen v roce 1918 na své jachtě v Mexickém zálivu. Dalším surrealistou, který podlehl svým negativním představám o smyslu života, byl René Crevel. Dokonce i jeho dílo odpovídalo jeho destruktivní povaze. Román s názvem Těžká smrt vypráví o smrti hlavní postavy, která zemře na otravu plynem. Stejný způsob zvolil v roce 1935 i Crevel. Řada umělců dokázala síle své imaginace odolat a věnovala se tvorbě. Ostatní podlehli myšlenkám na smrt dříve, než bylo nutné.

5. Smrtonosné peníze

• Kde: USA
• Kdy: na přelomu 20. a 30. let 20. století
• Počet obětí: stovky

Jeden z nejpatrnějších důvodů epidemie sebevražd v historii se odehrál relativně nedávno. První polovina 20. století je plná dějinných tragédií. Patří k nim i událost z 25. října 1929, která vešla ve známost jako Černý pátek. Toho dne se odehrál největší krach na newyorské burze, jemuž předcházela čtvrteční panika z poklesu cen akcií.

Hromadné zbavování se cenných papírů způsobilo naprostý chaos a téměř okamžitý pád řady finančních domů. Epidemie sebevražd ovšem nepropukla u řadových zákazníků bank, ale u samotných finančníků a bankéřů. Pracovníci burz a významných finančních domů se jeden po druhém začali vrhat z oken svých kanceláří. Každý den ráno se na Wall Street našla nová těla lidí, kteří během jednoho dne přišli o všechno – peníze, práci, postavení, smysl života.

Přes tragickou bilanci je zarážející fakt, že rok 1929 nebyl počtem sebevražd v USA nijak výjimečný. Nejhorší situace se datuje až o čtyři roky později, kdy míra nezaměstnanosti dosáhla 25 procent, což zasáhlo a frustrovalo více lidí než pád burzy.

6. Nebezpečná melodie

• Kdy: od 30. let 20. století
• Kde: Evropa, USA
• Počet obětí: stovky

Nešťastná láska je jedním z častých důvodů, které člověka přimějí dobrovolně ukončit vživot. Po tragických událostech spojených s knihou Utrpení mladého Werthera se podobná epidemie objevila po roce 1933. Maďarský skladatel Rezsö Seress tehdy složil osudnou skladbu s názvem Pochmurná neděle. K napsání tak melancholických až depresivních tónů ho inspirovaly verše Lászlo Javora. Básník ve svém díle popisuje pocity muže, kterému umírá milovaná žena a on přitom myslí na sebevraždu. Seress do hudby vtiskl svou osobní bolest z rozchodu s přítelkyní, což z jeho skladby udělalo ještě více skličující dílo.

Ve 30. letech byla píseň přeložena do angličtiny jako Gloomy Sunday a dostala se z Evropy až za oceán do Spojených států, kam se sebevražedná epidemie téměř okamžitě přesunula s ní. O této skladbě se traduje, že těsně po jejím poslechu skákali lidé z oken. Maďarsko ji zakázalo hrát na veřejnosti ještě před koncem 30. let. Sám skladatel Rezsö Seress spáchal v roce 1968 sebevraždu skokem z okna. Zda přitom poslouchal svou nejznámější skladbu, ovšem není známo.

7. Strach z invaze

• Kdy: 1938
• Kde: USA
• Počet obětí: desítky

Sebevražedné epidemie ve 30. letech završila událost, která se odehrála 30. října 1938. V tento osudný den stál u zrodu šokujícího rozhlasového pořadu třiadvacetiletý Orson Welles, který se rozhodl originálně zpracovat drama H. G. Wellse Válka světů. Budoucí hollywoodský herec a režisér převedl látku o mimozemském útoku na Spojené státy do přítomnosti konce roku 1938 a popisoval posluchačům ničivý útok mimozemských stvůr v „přímém přenosu“.

Přestože šlo o rozhlasovou hru, Welles zněl tak přesvědčivě, že mu řada posluchačů uvěřila. Se stoupajícím napětím se čím dál víc lidí rozhodlo před blížící se hrozbou uniknout. Lidé hromadně opouštěli své domovy a ujížděli z měst na vzdálený venkov. Někteří situaci nevydrželi a nervově se zhroutili. Zbytek nešťastníků raději zvolil sebevraždu.

TIP: Před 40 lety spáchalo 900 stoupenců sekty Chrám lidu hromadnou sebevraždu

Orson Welles tehdy vůbec netušil, co se mimo rozhlasové studio děje, a v klidu odešel na zkoušku do divadla. Přestože šlo o tragickou událost, která postihla řadu domácností, pro mladého nadějného moderátora šlo paradoxně o zásadní zlom v jeho kariéře, který mu pomohl vstoupit do dějin.