Smolná invaze v Karibiku: Speciální operace na Grenadě (1)

Ostrovní stát Grenada (asi 100 000 obyvatel a 344 km²) nacházející se 160 km severně od Venezuely v souostroví Malé Antily získal v roce 1974 nezávislost na Velké Británii, nicméně nadále zůstává konstituční monarchií, jejíž hlavou je britská královna Alžběta II. Tu v zemi zastupuje generální guvernér. V roce 1979 proběhl na Grenadě politický převrat a nový levicový režim Maurice Bishopa se začal sbližovat s Kubou, jež poskytla vojenské poradce k vybudování grenadské armády a spolu se Sovětským svazem ji začala vyzbrojovat. Zároveň Kubánci zahájili výstavbu letiště v Point Salines, které mohlo přijímat i obří sovětské transportní letouny.

Situace se vyhrotila v říjnu 1983, kdy se vojenským pučem generála Hudsona Austina dostala k moci krajní levice, jež rozpoutala vlnu násilí, při níž byl zavražděn i premiér Bishop. Současně se v ohrožení ocitla tisícovka občanů USA pobývajících v zemi. Jednalo se vesměs o studenty medicíny na mezinárodní univerzitě v hlavním městě  Saint George’s či jejich pedagogy.

Rychlé plánování 

Grenadská krize přinutila USA uvažovat o záchraně svých občanů. Původně se očekávalo mírové řešení, leč o americkou intervenci požádala Organizace východokaribských států, takže v průběhu tří dnů se zrodil plán k záchraně studentů i eliminaci komunistického vlivu v regionu. Vedením operace Urgent Fury (Náhlá zuřivost), jejíž provedení schválil prezident Reagan v 18 hodin 24. října, bylo pověřeno námořnictvo, konkrétně velitel 2. flotily US Navy viceadmirál Joseph Metcalf, jenž měl akci řídit z paluby vrtulníkové výsadkové lodi USS Guam.

Operačnímu svazu vedle sil námořnictva podléhaly expediční oddíly námořní pěchoty, speciální jednotky všech složek, útvary letectva a výsadkáři z praporů Rangers a 82. výsadkové divize. Základní koncept operace byl prostý: izolovat z moře i ze vzduchu ostrov a obojživelnými a padákovými výsadky jej obsadit. Cíle praporu námořní pěchoty představovalo letiště Pearls a město Grenville na východním pobřeží, výsadkáři měli obsadit letiště Point Salines na jihozápadě ostrova a následně osvobodit internované studenty. Elitním útvarům amerických sil pak byl svěřen průzkum a záchranné akce.

Úkol pro SEAL Team 6 

Zahájení invaze bylo stanoveno na 2.00 25. října 1983. Dlužno dodat, že přípravu operace ztěžoval nedostatek času i zpravodajských informací, a dokonce i podrobných map, které suplovaly plánky z turistických průvodců. Předehrou operace se stalo vyslání průzkumníků ze speciálních jednotek námořnictva SEAL. V noci na 24. října 12 mužů z protiteroristické jednotky SEAL Team 6 seskočilo do moře 30 km jihozápadně od Grenady s úkolem vyzvednout značkaře průzkumných jednotek letectva, nenápadně se s ním dostat ve dvou člunech až na pobřeží a provést průzkum letiště v Point Salines.

Výsadek ze 180 m s téměř 50kg nákladem probíhal při rychlosti větru 36 km/h do rozbouřeného moře, takže čtyři „tuleni“ utonuli. Jednotka také ztratila jeden člun, přesto pokračovala v plnění úkolu a zamířila k pobřeží, kde unikla grenadskému hlídkovému plavidlu. Naneštěstí vlny z těsně proplouvající lodi vyřadily motory lehkého člunu, proto „tuleni“ museli odpádlovat na volné moře, kde je nakonec vyzvedl torpédoborec USS Caron. Příští noc proběhl druhý pokus, ale i ten byl nakonec neúspěšný, protože člunům opět selhaly motory. Průzkumníkům se aspoň z dálky podařilo zjistit, že přistávací dráha je zatarasena, ale přítomnost protiletadlových postavení zůstala utajena. Kvůli neúplným zprávám průzkumu byla hodina H posunuta na 5.00.

Výsadek na letišti 

Již akce týmu SEAL naznačila, že v operaci budou hrát velkou roli takzvané Murphyho zákony neboli rčení „Může-li se něco pokazit, pokazí se to“. Až nad ránem 25. října například Američané zjistili, že vytipované prostory na východním pobřeží jsou nevhodné k obojživelnému výsadku, takže mariňáci z 2. praporu 8. pluku námořní pěchoty museli narychlo „přesedlat“ na vrtulníky. Útok začal včas a po 5. hodině bylo téměř bez boje zajištěno letiště Pearls. Současně s námořní pěchotou měly na opačné straně ostrova přistávat výsadkáři US Army s cílem obsadit Point Salines.

Pokračování: Smolná invaze v Karibiku: Speciální operace na Grenadě (2)

Úkol byl svěřen elitní lehké pěchotě z praporů Rangers, jež po obsazení letiště a vytvoření předmostí pro přísun dalších invazních sil měla osvobodit zadržované studenty. Příslušníky 1. a 2. praporu (Ranger) 75. pěšího pluku k rychlému zprovoznění letiště posílili ženisté a 24. října pozdě večer vyrazili ve 14 letounech vstříc 6,5 hodiny vzdálenému cíli. Podle původního plánu měly seskočit padákové výsadky jen z prvních dvou strojů a rychle připravit plochu pro přistání dalších letadel. Poslední zjištění průzkumu o zablokování dráhy ale zapříčinila, že na padácích musel zaútočit celý 1. prapor. Nicméně padáky na sobě měla zatím jen jedna rota a kvůli špatnému spojení se nepodařilo včas informovat výsadky v dalších letounech, tudíž se zprvu mohlo skákat jen ze tří strojů.