Sedmý div Rumunska: Přísně chráněná delta Dunaje je nejzachovalejší v Evropě

Prvenství v pomyslné soutěži drží Volha, vlévající se do Kaspického moře – dunajská delta se nicméně považuje za nejzachovalejší. Dunaj se v závěru toku dělí do tří hlavních ramen, přičemž to severní a nejmohutnější tvoří zároveň přírodní hranici Rumunska s Ukrajinou a přivádí do delty necelé dvě třetiny veškeré vody. Jižní rameno se svými 112 kilometry drží pro změnu v rámci uvedené trojice prvenství v délce. Říční nánosy nashromážděné v celém povodí druhé nejdelší evropské řeky pak deltu každoročně rozšíří o 40 metrů. 

Stovky a tisíce

Tisíce menších lagun, kanálů a slepých ramen dohromady utvářejí unikátní ekosystém, hostící pestrou škálu fauny i flóry. V oblasti pokryté močály, lužními lesy a mokřady, které rozvodněný veletok na jaře a na podzim pravidelně zaplavuje, napočítali zoologové přes tři tisíce živočišných druhů. Vévodí jim zástupci ptačí říše: Již tak početnou skupinu tří set domácích druhů doplňují během zimního období i jejich tažné protějšky, jež přilétají kvůli hnízdění. Loni ornitologové v lokalitě zaznamenali mimo jiné největší evropskou populaci pelikána bílého, čítající na 3 500 párů. Zkrátka ovšem nepřijdou ani botanici – v bohatě zavlažovaných ostrůvcích, mezi stojatými a tekoucími vodami, se daří zhruba 1 200 druhům rostlin. 

Sedmý div Rumunska

Naopak pokud jde o lidskou populaci, patří oblast dlouhodobě mezi nejřidčeji osídlené v rámci evropského mírného pásma. Nepočítáme-li pětitisícový přístav Sulina, mají více než 500 obyvatel pouze tři ze zdejších 27 vesnic.

TIP: Vnitrozemská delta Dunaje: Zanikající vodní svět u Bratislavy

Důvod, proč se lokalita na západním pobřeží Černého moře může pyšnit tak zachovalou přírodou, je proto nasnadě – zejména připočteme-li fakt, že naprostá většina oblasti představuje přísně chráněné území. V roce 2008 zvítězila dunajská delta v celonárodní anketě hledající sedm divů Rumunska.