Rychle něco do žaludku: Historie fast foodů sahá tisíce let do historie
Dnes si ve fast foodech čas od času zahřeší skoro každý – historie rychlého pouličního občerstvení však prokazatelně sahá nejméně do antiky a dost možná až do mezopotámské civilizační kolébky...
Koupit si něco k snědku jen tak na ulici a rychle to sníst za chůze… Na tom není nic nového! Stánky s občerstvením vystaveným rovnou pod nosem procházejícím lidem se vynořily už ve starověku, hned jak se tehdejší města začala zalidňovat a rozrůstat o davy obchodníků, poutníků a vesničanů přicházejích na trh.
TIP: Dějiny rychlého občerstvení: Na hamburger do starého Říma
Vyvařovny pod širým nebem se ostatně podařilo vykopat i v ruinách Pompejí a středověké trhy se dobrotami nabízenými během jarmarků jen hemžily. Fenomén fast foodu a drive-in okének, jak je známe dnes, se ale zrodil až v první polovině 20. století v Americe.
Během vlny veder se dalo na ulici osvěžit i lízáním ledových kvádrů (New York roku 1912, foto: Library of Congress)
Bufety v Mezopotámii i Číně
Archeologický výzkum naznačuje, že koncept rychlého občerstvení nebyl výsadou římského impéria, ale praktikoval se již dlouho předtím i v jiných lokalitách. Například v oblasti Mezopotámie se dochovaly budovy zhruba z 3. tisíciletí př. n. l. s okny směrem do ulice. Zmíněný architektonický prvek je přitom pro tehdejší dobu velmi neobvyklý, a vedl proto badatele k závěru, že se jednalo o jakési primitivní bufety. Napovídá tomu i fakt, že se ve zmíněných domech podařilo vedle značného množství nádobí nalézt rovněž prostory pro rozdělávání ohně.
Obdobná zařízení pro stravování přímo na ulici fungovala patrně také ve starověké Číně, kde veřejné jídelny nabízely občerstvení až do pozdních nočních hodin. A právě v daleké říši měli strávníci zřejmě jako první v dějinách možnost zvolit si konkrétní jídlo přímo z nabízeného menu.
