Rudá královna Alžběta: Sissina neteř byla svobodomyslná, ale vždy oblíbená

Stejně jako její teta, rakouská císařovna Sissi, po níž dostala své jméno, pocházela Alžběta Gabriela Bavorská ze starobylého rodu Wittelsbachů. Stejně jako ona prožila nespoutané dětství na zámku Possenhofen a podobně jako ona se provdala do konzervativní panovnické rodiny. Přestože i ji, podobně jako Sissi, potkalo několik rodinných tragédií, nezahořkla a jako belgická královna stála vždy na straně svého lidu, který ji za to miloval. Patřila mezi nejoblíbenější belgické panovnice.

Rodiče vzorem

Alžběta Gabriela Bavorská byla jednou z dcer Carla Theodora Bavorského, nejmilejšího bratra císařovny Sissi. Tento mimořádný člověk sice nepatřil k nejznámějším z Wittelsbachů, nicméně vykonal tolik dobra jako žádný jiný z tohoto rodu. Zatímco se Sissi dlouhá léta zabývala jen svojí krásou a plnění vladařských povinností se vyhýbala, její bratr se staral o zdraví prostých obyvatel i prominentů. Stal se renomovaným očním lékařem na klinice u Tegernského jezera, kterou si vybudoval dílem na vlastní náklady, dílem díky finanční injekci od svého švagra, císaře Františka Josefa I.

I Alžbětina matka Marie Josefa Portugalská navzdory své modré krvi pracovala. Asistovala na klinice manželovi coby zdravotní sestra. Zkrátka rodiče pro Alžbětu fungovali jako velký vzor. Impulzívní a činorodá dívka zatím absolvovala studia na prestižním dívčím penzionátu a byla připravená obstát na evropském sňatkovém trhu.

Nikdo jiný

Svého budoucího manžela belgického prince Alberta poznala Alžběta při netradiční události – na pohřbu své tety Sofie Alençon, svérázné dámy z otcovy strany. Sofie zemřela tragicky při požáru budovy v Rue Jean-Goujon v Paříži, kde se právě konal charitativní bazar na dobročinné účely. Snažila se zachránit z plamenů mladé dívky a sama tam uhořela. Na její pohřeb se sjela evropská aristokratická smetánka. Mezi smutečními hosty zahlédla Alžběta urostlého synovce belgického krále Leopolda II. A tehdy se rozhodla: Ten nebo nikdo!

Albert byl ovšem právě zamilovaný do francouzské princezny Isabely Orleánské a plánoval se s ní oženit. Jenže jeho strýc mu k sňatku odmítl dát souhlas. Francouzská nevěsta, i když monarchie ve Francii už řádku let neexistovala, se prostě belgickému králi nehodila. Co kdyby si chtěla Francie dělat nároky na malou Belgii? Snad proto, když se Albert blíže seznámil s Alžbětou, přeskočila jiskra. Další setkání se odehrálo mnohem romantičtěji – v Paříži na Světové výstavě v roce 1900 zde Albert při večeři, i když ne na kolenou, požádal Alžbětu o ruku. A ona? Souhlasila!

Belgičané ji milují

Tentokrát souhlasil i belgický král, a tak se v říjnu 1900 se konala v Mnichově velkolepá svatba, které se účastnily celebrity z řad evropské šlechty. A belgická veřejnost ji přijala velkolepě. Alžběta se jim prostě líbila! Horší už to bylo s Albertovými rodiči. Těm se moc nezamlouvala. Wittelsbachové pro ně měli příliš extravagantní pověst. Sissi platila za zářný příklad. Jak se brzy ukázalo, moc se nemýlili.

Alžběta a Albert I. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Konzervativní podmínky na belgickém dvoře se příliš lišily od těch bavorských, a tak není divu, že i Alžběta hledala únik, podobně jako kdysi její teta Sissi. Nicméně v krátkém sledu stihla porodit tři děti, dva syny a dceru. Poté Belgii kvůli špatnému zdraví často opouštěla. Vlastně ale ani moc nesimulovala. Od dětství trpěla anginami a bronchitidou, a tak musela často navštěvovat lázně.

Na rozdíl od Sissi ale svého manžela upřímně milovala a uvítala by při svých cestách za zdravím jeho přítomnost. Jenže Albert se stal po smrti svého otce korunním princem, přímým následníkem svého strýce a stávajícího krále Leopolda II. Musel se zkrátka připravovat na svou budoucí roli. Navíc právě propadl novému koníčku – horolezectví. Kdyby tak Alžběta tušila, že ho tato vášeň jednou připraví o život…

Nástup na trůn

Když tedy v roce 1909 bez legitimních mužských potomků zemřel král Leopold II., Albert s Alžbětou ho vystřídali na trůně. Alžběta se vrátila a přímo ukázkově plnila své královské povinnosti. Všude manžela doprovázela, věnovala se sociálním problémům a charitě. Milovala umění, a tak v královském paláci Laeken hostila světoznámé malíře, básníky a spisovatele. Přátelila se i s Coco Chanel, za níž často jezdila do Paříže.

Její jednoduché, ale rafinované modely milovala – a s těmito outfity se zařadila mezi belgické módní ikony. V Belgii její obliba rostla, a když v roce 1910 vážně onemocněla, celý národ se obával o její život. Všichni si oddechli, když se královna uzdravila.

Zůstali doma

Jenže poté začala válka a Alžběta se svým bavorským původem stála na té nesprávné straně barikády. Srdcem už ale dávno patřila mezi Belgičany. Děti sice poslala do bezpečí do Londýna, ale ona sama zůstala v této nelehké době po boku krále, který se postavil do čela armády. Alžběta navštěvovala raněné v lazaretech, organizovala koncerty a divadelní představení pro vojáky, posílala jim drobnosti na frontu – cigarety, doutníky, karty… Vděční Belgičané po válce královskému páru nezapomněli, že zemi neopustil. 

Dvacátá léta patřila k nejkrásnějšímu a nejklidnějšímu období v Alžbětině životě. Měla čas i na koníčky, zejména na cestování. Alžběta od mládí milovala Egypt. Sen si splnila v roce 1923, kdy tam cestovala s renomovaným odborníkem Jeanem Capartem. Britské archeology velmi překvapila svým nelíčeným zájmem o tuto zemi. Ke stříbrné svatbě si pár nadělil cestu do Indie a v roce 1928 manželé navštívili Belgické Kongo, které tak bezostyšně vykořisťoval Albertův strýc a předchůdce Leopold II., aniž ho vůbec kdy navštívil. Na Alžbětinu počest tu po ní pojmenovali město Elisabethville, které dnes nese název Lubumbashi. 

Tragédie

Naopak třicátá léta přinesla královské rodině mnoho smutku. V roce 1934 zahynul Albert při  horolezeckém výstupu. Záchranný tým našel mrtvého krále až po několika hodinách. Alžbětu jeho náhlá smrt tak zdrtila, že se nemohla ani účastnit pohřbu. Zastoupit ji musela její snacha Astrid. Nic už ji netěšilo.

Další léto trávila Alžběta u své dcery v Itálii, když přišla další děsivá zpráva. Její syn Leopold havaroval se svým vozem na dovolené ve Švýcarsku. Jeho milovaná žena Astrid, maminka tří malých dětí, na místě zemřela! Alžběta se okamžitě vrátila do Bruselu. Tato tragédie ji ovšem vrátila do života. Cítila, že musí fungovat jako matka a babička. Ve volných chvílích se pak věnovala sochařině v nově zbudovaném ateliéru v blízkosti paláce v Laekenu.

TIP: Rudá arcivévodkyně: Proč se dcera korunního prince Rudolfa dala k socialistům?

Jenže to už klepala na dveře další válka. Podobně jako v první světové válce i nyní pomáhala, teď především židovským rodinám. Psala dokonce i samotnému Hitlerovi. Válka dost ovlivnila její politické názory, naivně podlehla komunistické ideologii. Začala se učit rusky, podporovala Společnost belgicko-sovětského přátelství a dokonce se vypravila i do SSSR a komunistické Číny. Setkala se s jejich vůdci, za což si vysloužila nálepku „Rudá královna“.  Ačkoli byla do pozdního věku zastánkyní zdravého životního stylu, zemřela nakonec na infarkt. Dožila se vysokého věku 89 let…