Riziko srážky s velkým meteoritem je na Zemi větší, než jsme mysleli

Naše planeta je zjizvená krátery po dopadu meteoritů různých velikostí. Problém je ovšem v tom, že na Zemi probíhá celá řada geologických i biologických procesů, které tyto „jizvy“ kosmického původu v řadě případů poměrně rychle mění nebo dokonce zahlazují. Kvůli tomu mohou být naše odhady počtu meteoritů větších velikostí, které v minulosti zasáhly Zemi, poměrně zkreslené.

Tvrdí to vedoucí výzkumu Goddardova kosmického střediska NASA James Garvin, který toto varování přednesl na nedávné výroční konferenci Lunar and Planetary Science Conference. Pří výzkumu s kolegy použili nový katalog satelitních snímků s vysokým rozlišením, které zachycují zvětralé pozůstatky větších impaktních kráterů, vytvořených během posledního milionu let.

Podceňované krátery

Analýza těchto snímků odhalila, že v řadě případů jsou útvary, považované za vnější okraje těchto kráterů, ve skutečnosti pozůstatky vnitřních struktur kráterů. Z toho plyne, že dotyčné krátery jsou nebo spíše v době svého vzniku byly podstatně větší, než za jaké jsme je doposud považovali.

Příkladem může být impaktní kráter Zamanšin v centrálním Kazachstánu, který vznikl přibližně před 900 tisíci lety. Jeho průměr jsme až doposud odhadovali na zhruba 14 kilometrů. Jde o nejmladší dopad meteoritu, který zřejmě vyvolal prudké ochlazení klimatu, podobné „nukleární zimě.“ Podle Garvinova týmu ale šlo o ještě mnohem katastrofálnější událost, protože původní velikost kráteru Zamanšin podle nich byla téměř dvojnásobná – vědci její velikost odhadují na 30 kilometrů.

TIP: NASA spouští systém nové generace pro sledování rizik dopadu planetek

Garvin s kolegy na základě analýz odhadují, že na Zemi ve skutečnosti dopadne planetka kilometrové velikosti nikoliv jednou za asi 600 tisíc let, jak pravily původní odhady, ale jednou za pár desítek tisíc let, čili asi desetkrát častěji. Zatím jde jen o hypotézu, určitě si ale zaslouží pozornost.