Řecko: Země probuzená ze sna
V roce 2004 se letní olympiáda konala v Athénách, tedy poprvé od roku 1896 na řecké půdě. Řecko se představilo ve velkém stylu, jako prosperující a stabilní země. O čtyři roky později mohl celý svět sledovat, jak se tato kulisa bortí
Kříž v levém horním rohu řecké vlajky symbolizuje pravoslavné křesťanství. Pro devět bílých a modrých pruhů existuje více vysvětlení, například že představují devět múz – bohyň umění a civilizace
Historické a kulturní dědictví Řecka v západním světě je nezpochybnitelné. Jeho stopy vidíme v literatuře, umění, filozofii i politice, ale země už dávno nepatří mezi nejdůležitější světové mocnosti. Na konci 20. století sice pozvolna znovu získávala prestiž, jakou jí přisoudila historie; pak ovšem přišla celosvětová finanční krize a Řecko se začalo propadat níž, než kdo mohl čekat.
Prudký finanční pád
V tamní ekonomice hraje velkou roli veřejný sektor (asi 40 % HDP) a turistický ruch (15 % HDP). Řecko sice neopustilo svou pozici tradičně zemědělsky orientované země, ale velkou část produkce ve zmíněném odvětví zajišťují přistěhovalci: na začátku 21. století tvořili zhruba pětinu pracovní síly a zdálo se, že stát dokáže bez problémů dát práci i jim. Mezi lety 2003 a 2007 rostla ekonomika asi o 4 % ročně.
Světová finanční krize ovšem odkryla slabiny Řecka a prohlubující se dluh veřejných financí. Ukázalo se, že Řekové již delší dobu zkreslovali finanční výkazy předkládané orgánům Evropské unie. Když se obnažila skutečnost jejich „života na dluh“, byla situace nadále neudržitelná a následoval velmi rychlý finanční propad. Navzdory četným škrtům začalo být brzy jasné, že země si sama nepomůže. Státy eurozóny, kam Řecko rovněž patří, se mu rozhodly poskytnout bezprecedentní pomoc.
Půjčky, škrty, nezaměstnanost
V roce 2010, kdy se strach z hloubky ekonomického propadu šířil všem evropskými zeměmi, souhlasily členské státy eurozóny s finanční pomocí Řecku ve výši 110 miliard eur. Podmínkou pro její čerpání měl být závazek řecké vlády pokračovat v reformách veřejných financí a hospodářské politiky. Další rok následovalo 130 miliard a ještě deset přibylo v roce 2013. Celkem tedy půjčka dosáhla 250 miliard eur.
Mezi roky 2008 a 2013 se řecká ekonomika propadla o 23 % a většina odborných odhadů tvrdí, že pokles se ještě nezastavil. Drastické škrty ve veřejných výdajích vedly k rekordní nezaměstnanosti – mezi mladými vyšplhala až na hrozivých 55 %. Zaměstnání pak nemá čtvrtina práceschopných Řeků. Vláda musela výrazně zkrátit důchody a vzrostl počet lidí žijících na ulici. Obavy z nedostatku práce dokonce protlačily do řeckého parlamentu neonacistickou stranu Zlatý úsvit, která vystupuje proti přistěhovalcům a etnickým menšinám.
Trocha naděje do budoucna
Mnozí evropští ministři financí už s Řeckem ztrácejí trpělivost a pomalu přestávají věřit, že se země ze svých problémů dokáže dostat. Podle některých odhadů by ale rok 2014 mohl přinést obrat a poprvé po šesti letech i růst ekonomiky – třebaže jen zhruba o 0,5 %. Krize Řecko rozhodně proměnila: nafouknutý klientelistický veřejný sektor, který za vysoké platy zaměstnával nekvalifikované úředníky, prochází reformou. Řekové se snaží vyžít s dostupnými prostředky a vyrovnat se s poznáním, že jejich vzkvétající země před krizí byla jen iluzí, jež musela skončit.
Na záchranu řecké ekonomiky poskytly země eurozóny bezprecedentní částku 250 miliard eur
Ve zkratce
Oživlá sláva starořeckých bohů
Starořečtí bohové tvoří nedílnou součást evropské kultury a mezi vzdělanými lidmi se najde jen málo těch, jimž jména jako Zeus, Poseidon či Héra nic neříkají. Pro některé obyvatele Řecka jde ale o víc než o pouhé postavy z dávných legend: vidí v nich nesmrtelné ideály hodnot, jako jsou krása, zdraví či moudrost. A tvrdí, že právě v době, kdy jejich zemí zmítá krize, by měly staré hodnoty znovu získat na důležitosti. Novodobí následovníci řeckých bohů pořádají každoročně festival na úpatí hory Olymp. Snaží se tak v jistém smyslu vzkřísit tradice, které zanikly před více než šestnácti stoletími s příchodem křesťanství.
Stručné dějiny
Zhruba v roce 2500 př. n. l. vznikla na Krétě tzv. minojská kultura. Šlo o první fázi vývoje, který v následujících stoletích učinil z Řecka kolébku evropské civilizace.
Boje v kolébce Evropy
Mezi roky 1600 a 1200 př. n. l. se centrum řecké civilizace přesunulo do Mykén. Kolem roku 800 př. n. l. vznikly městské státy Athény a Sparta. V 5. století př. n. l. pak Řekové vybojovali vítěznou válku proti postupující Perské říši. Následující století se neslo ve znamení soupeření o moc mezi Athénami, Thébami a Spartou. Ve 4. století př. n. l. vydobyl Alexandr Makedonský obrovskou říši, která se však po jeho smrti postupně rozpadla. Od 2. století př. n. l. tvořilo Řecko součást Římské říše a později – pod vlivem Říma – konvertovali Řekové ke křesťanství. Po rozpadu impéria (395 n. l.) se Řecko začlenilo do Byzantské (Východořímské) říše.
Znovuzrození po staletích
Řečtina se postupně stala hlavním jazykem Byzantské říše a v roce 1054 se řecká ortodoxní církev oficiálně oddělila od církve západní. Od 14. století Řecko postupně ovládla Osmanská říše, přičemž její součástí zůstalo až do 19. století. Řecké povstání v letech 1821–1829 položilo základy samostatnosti, jež byla uznána roku 1830. Novodobé Řecko bylo od začátku královstvím. Ke vzkříšení zašlé slávy země pomohlo i obnovení olympijských her v roce 1896. Během balkánských válek (1912–1913) se území státu značně rozšířilo. V první světové válce zůstávala země nejprve neutrální, ale v roce 1917 se přidala na stranu mocností Dohody. V meziválečném období nahradila monarchii republika. Za druhé světové války okupovali stát Němci a Italové. V roce 1967 zavládla po vojenském převratu v zemi diktatura, demokracie se vrátila až v roce 1974
Lidé
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: zhruba 10,7 milionu, prakticky stejně jako ČR
očekávaná doba dožití: 80,18 roku
věková struktura: 14,1 % dětí do 15 let, 20,1 % obyv. starších 65 let, pol. obyv. starších 43,2 roku
městské obyv.: 61 %
etnické složení: Řekové 93 %, ostatní 7 %
náboženství: řecká pravoslavná církev 94,5 %, muslimové 4,7 %, ostatní 0,8 %
jazyky: oficiální jazyk – novořečtina
obyv. pod hranicí chudoby: 20 %
gramotnost: 97,3 %.
Politika
Typ vlády: parlamentní republika v čele s prezidentem
samostatnost: od roku 1830 (dříve součást Osmanské říše)
hlava státu: prezident Prokopis Pavlopulos (od 13. březen 2015)
šéf vlády: premiér Kyriakos Mitsotakis
volby: prezident je volen na pět let hlasováním parlamentu, může kandidovat podruhé.
Ekonomika
HDP na hlavu: 24 300 USD (odhad z r. 2012), zhruba stejně jako Slovensko nebo Portugalsko (ČR – 27 000 USD)
měna: euro.
Geografie
Rozloha: 131 957 km², tedy o něco více než Bulharsko
hranice: 1 228 km (s Bulharskem, Albánií, Makedonií a Tureckem)
délka pobřeží: 13 676 km
charakter území: většinou hornaté s horskými hřebeny, které vybíhají do moře v podobě poloostrovů či řetězu ostrovů
podnebí: přímořské s mírnými vlhkými zimami a horkými suchými léty; min. noční / max. denní teploty (°C) v Athénách: leden–březen 6–8/13–16, duben–červen 12–20/20–30, červenec–září 22–19/32–29, říjen–prosinec 15–8/23–15
nejnižší a nejvyšší bod: Středozemní moře (0 m) / Olymp (2 917 m).