Zatímco Němci 5. dubna 1897 zuřili, Češi slavili nevídaný úspěch. Na základě jazykového nařízení předsedy předlitavské vlády Kazimíra Felixe Badenino byla v Čechách zrovnoprávněna němčina s češtinou také ve vnitřním úředním styku.
TIP: Češi ve Vídni: Jak se žilo krajanům v srdci rakousko-uherské monarchie?
Neuběhly ani tři týdny a ustanovení bylo vydáno také pro Moravu. Přestože tato jazyková úprava nevznikla takříkajíc „na zelené louce“, ale stavěla na starších Stremayrových nařízeních, vyvolala na německé straně doslova bouřlivou reakci. Zatímco pro české úředníky nepředstavovala povinnost ovládat oba jazyky žádný problém, německé oficiály strašila zkouška z češtiny i ve snech. Němečtí poslanci ihned předložili v Říšské radě návrh na zrušení zákona, ale neuspěli. Další konflikt mezi Čechy a německou menšinou nicméně zažehl a v dalších letech se nebezpečně rozdoutnal.
