První ze šesti: Kateřina Aragonská si prožila s Jindřichem VIII. nebe i peklo

V mládí patřila Kateřina Aragonská k největším kráskám své doby. Do dějin se zapsala především jako první ze šesti manželek krále Jindřicha VIII. A prožila s ním relativně harmonicky více než dvacet let manželství. Až na ten konec. Vše se ale mohlo odehrávat jinak… 

Prestižní rodina 

Kateřina Aragonská přišla na svět jako nejmladší dcera výjimečných rodičů. Její matkou byla královna Isabela Kastilská a otcem král Ferdinand Aragonský. Tato „katolická Veličenstva“ sjednotila Španělsko a udělala z něj velmoc. Na jejich dvoře vyrůstala dívenka spolu se čtyřmi sourozenci s vědomím, že i ona je výjimečná. Už jako tříletou ji rodiče zasnoubili s Arturem, princem waleským, prvorozeným synem a následníkem anglického krále Jindřicha VII. Manželství uzavřené v roce 1501 mělo zlepšit vztahy dosavadních rivalů Anglie a Španělska. 

Obě strany do něj vkládaly mnoho nadějí, trvalo však pouze několik měsíců. Krátce po svatbě totiž oba mladí manželé těžce onemocněli horečnatým onemocněním, nazývaným hemoragickou horečkou. Kateřina se po delší době vyléčila. Její manžel, údajně trpící také tuberkulózou, nemoci podlehl. Dívka se tak stala v šestnácti letech vdovou. Ocitla se v cizí zemi v nezáviděníhodné situaci. 

Druhá svatba 

Řešení se ale našlo. Bylo dohodnuto, že se Kateřina provdá za mladšího Arturova bratra a nyní následníka trůnu Jindřicha, kterému původně naplánovali církevní dráhu. Mělo to ale háček – vlastně dva. Především Jindřichovi bylo teprve lehce přes deset let. Dále museli zařídit snoubencům papežský dispens, protože se sňatkem s Arturem stala Kateřina Jindřichovou příbuznou prvního stupně. To byl tehdy pro církev problém. Kateřina ale uvedla, že manželství nebylo naplněno, tudíž že je stále panna. A tak nakonec papež se sňatkem souhlasil. Na tomto tvrzení Kateřina trvala celý život, přestože později, když se mu to hodilo, tuto skutečnost Jindřich zpochybňoval. 

Čekání na ženicha 

Kateřina tedy zůstávala v Anglii a čekalo se, až Jindřich „doroste“. Mezitím ale pomalu ztrácela na hodnotě. V roce 1504 totiž zemřela Kateřinina matka Isabela Kastilská. Jindřichově otci se už nezdála být dívka tak skvělou partií, a dokonce to vypadalo, že ze svatby sejde. Anglický panovník začal spekulovat, zda by se nenašla pro syna vhodnější nevěsta. Chtěl zasnoubení zrušit. Především uvažoval o spojení s rodem Habsburků, jejichž hvězda stoupala. 

Když pak sám ovdověl, přemýšlel i o sňatku s Kateřininou sestrou Johanou, nehledě na to, že se jí kvůli duševnímu stavu přezdívalo Šílená. Ale stala se po smrti matky španělskou královnou. A jednu dobu prý na jeho sňatkovém seznamu figurovala i sama Kateřina. 

Snoubence budoucího krále se v Anglii zatím moc dobře nevedlo. Spekulace kolem sňatku ji musely velice ponižovat, navíc Jindřich VII. jí poskytoval směšně nízkou částku na domácnost, takže musela žebrat u svého otce Ferdinanda Aragonského o peníze pro služebnictvo, na šaty i jídlo. Už ztrácela naději, že se svatba uskuteční. Uvažovala dokonce o návratu do Španělska, kde by se uchýlila do kláštera. Když tu náhle po krátké nemoci v dubnu 1509 král Jindřich VII. zemřel. 

Sňatek z lásky? 

Ani ne osmnáctiletý Jindřich získává otcovu korunu a začíná vládnout jako Jindřich VIII. Nový panovník cítil povinnost se s Kateřinou oženit, což také šest týdnů po nástupu na trůn 11. června 1509 učinil. Novomanželé pak byli spolu korunováni ve Westminsterském opatství. Vlastně to mladý král nebral jen jako povinnost. Tradovalo se, že Kateřinu platonicky miloval od doby, co přijela do Anglie jako snoubenka bratra Artura. Ano – byl mezi nimi šestiletý rozdíl, ale Kateřina, nyní čtyřiadvacetiletá, byla opravdu krásná. Navíc to byla laskavá, empatická a vzdělaná žena. Kromě španělštiny a angličtiny ovládala i francouzštinu, vlámštinu a latinu. Oplývala i diplomatickými schopnostmi. Díky své ctnosti a skromnosti pro Jindřicha představovala ztělesnění ideální manželky. 

Dnes je pro nás těžko uvěřitelné, že Kateřina s Jindřichem tvořili krásný pár. V té době nevypadal Jindřich vůbec tak odpudivě, jak ho známe z pozdějších portrétů Hanse Holbeina. Dokonce ho současníci označovali za nejkrásnějšího muže své doby. Ani náhodou nepřipomínal ten pozdější odpudivý kolos mající v pase 145 centimetrů. V době sňatku to byl vzdělaný a pohledný mladý muž všestranných zájmů. 

Tolerantní manželka 

Konečně se tedy po letech utrpení a ponižování usmálo na Kateřinu štěstí. První léta manželství prožili skutečně harmonicky. Jindřich Kateřinu obdivoval a vážil si jí, neboť byla mírná, laskavá a velkorysá. Hrdě se přenášela přes aférky, které si Jindřich neodpustil s jejími dvorními dámami. Bylo to většinou v době, kdy čekala potomka. A těhotná byla dost často. Prodělala několik potratů, porodila několik mrtvých dětí. Jiné se dožily jen několika dní. Z toho třikrát šlo o syny, po nichž Jindřich tak toužil! Dospělosti se tak dožila jediná dcera Marie, pozdější anglická královna Marie I. Tudorovna, narozená v roce 1516. 

Právě Kateřinina neschopnost porodit králi mužského dědice začala narušovat jinak poklidné manželství. Dřívější milenky přestaly krále po čase zajímat a poté, co je provdal, zmizely ze scény. Nová dvorní dáma Anna Boleynová se ale rozhodla, že se nestane královou metresou. Požadovala legitimní sňatek. Přijímala královo dvoření, ale odmítala jakékoli intimity. Tehdy Jindřich ztratil hlavu. Začal si uvědomovat věkový rozdíl i to, že Kateřinina plodnost se chýlí ke konci a syna už mu neporodí. Proto se rozhodl, že se dříve tolik milované manželky zbaví. Požádal papeže o zrušení manželství. A narazil. Papež ho odmítl. 

Důvody rozvodu 

Jindřich VIII. tedy začal tvrdit, že když si Kateřinu bral, nebyla již pannou. To by ovšem znamenalo, že její první manželství s jeho bratrem Arturem bylo naplněno a druhé manželství je tedy neplatné. Jindřich doufal, že mírná Kateřina se nebude bránit odchodu do kláštera. Že mu dá svobodu. Ona se ale rozhodla bojovat za zachování svého manželství a jeho právoplatnost. Byla touto situací raněná a ponížená. Musela čelit dlouhému křížovému výslechu u dvora, v němž se řešily intimní detaily jejího prvního manželství. Měla na své straně nejen papeže, ale i některé evropské panovníky. Také obyvatelstvo Anglie stálo na její straně. Nebylo jí to nic platné. Jindřich se už rozhodl! Poslal Kateřinu do vyhnanství a její komnaty přidělil Anně Boleynové. Jedinou dceru Marii prohlásil za bastarda a zbavil ji nároku na nástupnictví. 

Legitimizace 

S už těhotnou Annou Boleynovou se Jindřich oženil. Zároveň přesvědčil anglický parlament, aby jeho manželství s Kateřinou Aragonskou prohlásil za neplatné. Tím byl jeho nový sňatek legitimizován. Jenže zašel ještě dál: rozhodl se zcela odtrhnout od Říma, protože papež i nadále jeho první manželství odmítal anulovat. Vznikla nová anglikánská církev, do jejíhož čela se postavil sám Jindřich VIII. Brzy ale hvězda Anny Boleynové pohasla. Chovala se příliš temperamentně a ambiciózně, pravý opak poddajné Kateřiny. To, co na ní Jindřichovi na počátku imponovalo, mu velmi brzy začalo vadit. Brzy se jí nasytil. Navíc se ani jí nepodařilo postarat o následníka trůnu. A tak musela odejít ze scény. A jak známo dost krutým způsobem – na popraviště. Jindřich s ní neměl slitování… 

TIP: Mladý vlk z Yorku: Eduard IV. zůstal ve válkách růží neporažen

A Kateřina? Ta ve vyhnanství chřadla a v lednu 1536 zemřela. Bylo jí pouhých padesát let. Původně se hovořilo o otravě. Podle současných lékařů ale podlehla rakovině, kterou lidé v té době příliš neznali. Jistě se na jejím zdraví podepsal boj o zachování manželství a práva její dcery Marie. Král Jindřich VIII. si mohl oddechnout. Přece jen ho tížilo svědomí a Kateřinu kdysi upřímně miloval…