Princezna a řeholnice: Před 31 lety byla svatořečena Anežka Česká

Anežka byla nejmladším dítětem Přemysla Otakara I. z druhého manželství a je téměř jisté, že mladá princezna vnímala temný stín, který ulpíval na jejím původu. Teprve v roce, kdy se narodila, zemřela první manželka jejího otce Adléta Míšeňská, kterou panovník i s jejich dětmi zapudil. Toto skandální chování papež odsoudil a Přemyslovo první manželství odmítl rozvést, a tak tento akt provedl pražský biskup Daniel. Z církevního hlediska však pocházela Anežka a jejích osm sourozenců z nelegitimního svazku. 

„Čistá“ nebo „ctnostná“

Anežčin životopisec vylíčil, co předcházelo princezninu narození. Její matka Konstancie měla sen, ve kterém viděla nádherná roucha, mezi kterými visel prostý řeholní hábit. Velmi ji to překvapilo, když vtom uslyšela hlas: „Nediv se, neboť dítě, které nosíš, bude užívat takový šat a stane se světlem celého českého národa.“ Dcerka po svém narození dostala jméno, které znamená „čistá“ nebo také „ctnostná“. 

Její dětství a dospívání se ovšem odvíjelo v jiném duchu a nic nenasvědčovalo tomu, že by ji měl čekat jiný osud než ostatní urozené dívky. Malá princezna byla zaslíbena Konrádovi, synovi slezského knížete Jindřicha. Aby byla opravdu vhodnou manželkou, poslali ji spolu se sestrou Annou do kláštera v Třebnici. Tato volba nebyla náhodná, na budoucí příbuznou zde totiž měla dohlédnout Konrádova sestra Gertruda, která zde pobývala jako řeholnice.

Výchova princezny

Gertruda také seznámila tříletou princeznu se základy křesťanské víry a vštípila jí do srdce lásku k Bohu a lidem. Anežčin mladý snoubenec však brzy zemřel, a tak byla Anežka po dvou letech poslána zase zpět do Prahy. Ani zde nepobyla dlouho, Přemysl už měl v hlavě nový plán. Ambiciózní otec totiž našel nového nápadníka.

Tentokrát šlo o mimořádnou partii, jednalo se o Jindřicha, syna a nástupce samotného císaře Fridricha II. K výchově budoucí císařovny již nebyl klášter dost dobrý, proto osmiletou Anežku poslali na dvůr rakouského vévody Leopolda do Vídně, kde se jí mělo dostat poněkud světštější průpravy pro život.

Sňatková politika

Její pobyt ve Vídni však skončil dost nedůstojně. Vévoda Leopold, jemuž byla svěřena, se proti všem ujednáním rozhodl za zády českého krále podsunout Jindřichovi za manželku vlastní dceru, což se mu také podařilo. Nadbytečná nevěsta byla okamžitě poslána zase domů do Prahy. 

Ještě dvakrát se Anežka stala předmětem sňatkové politiky. Uvažovalo se o jejím provdání za anglického krále, o její ruku dokonce požádal i sám ovdovělý císař Fridrich II., který měl být původně jejím tchánem. Nyní však již byla princezna dospělá a sama rozhodla o svém osudu, kterým se nestal panovnický trůn, ale klid klášterní cely.