Příběh císařova alchymisty: Edward Kelley proslul především svými podvody
Alchymista Edward Kelley byl takový dobrodruh, že by snadno zahanbil nejednoho románového hrdinu. V jeho dramatickém životě nechyběly podvody, padělání, útěk z vězení ani nekromancie. Kdo byl muž, kterému naslouchal sám císař Rudolf II.?
Edward Kelley se narodil 1. srpna 1555 ve městě Worcester jako nejstarší syn Patrika Kelleyho. O jeho studiích víme jen velmi málo a stejně tak zůstává otázkou, zda nějaká vůbec absolvoval. Možná nějakou dobu pobýval na univerzitě Oxfordu. V rodném Worcesteru se pak živil jako lékárník a tehdy také poprvé přičichnul k alchymii, díky čemuž se později mohl stát asistentem astrologa Thomase Allena. Právě do této doby spadá jeho údajné padělání listin či mincí, kterého se měl dopustit v úřadu notáře.
Následně se Kelley stal zaměstnancem Johna Dee, pro kterého pracoval jakožto médium při jeho komunikaci s anděly. Edward Fenton, který edičně připravil Deeovy deníky a mága podle všeho velmi obdivoval, viděl právě v okamžiku setkání obou mužů moment, kdy se Johnův život navždy změnil k horšímu.
Kolem roku 1582 se Kelley oženil s o osm let mladší Joan Cooperovou z Chipping Nortonu. K tomuto svazku ho prý přiměli údajní andělé při jedné ze seancí. Sám byl z těchto instrukcí poněkud rozladěn a tvrdil, že se ženit nechce, ale nakonec prohlásil: „nicméně s čistým svědomím tak učiním, navzdory mému slibu a profesi.“
Cesta ke dvoru
Do Prahy přišli oba Angličané roku 1584 a nikoli roku 1580, jak tvrdí Masarykův a Ottův slovník. V roce 1580 totiž do metropole ještě nepřesídlil ani Rudolf II., kterého chtěl Dee vyhledat. Toužil mu tehdy přetlumočit andělské poselství, jež mělo Habsburka varovat před vlastní špatností a zkažeností a zachránit jeho duši. Vše ale dopadlo úplně jinak.
Císař na nějaká napomenutí nebyl zvědavý a komunikace s údajnými anděly přitáhla pozornost Říma, který na pomoc přivolal nuncia Germania Malaspinu. Tento ohnivý kazatel se nejprve snažil jednat vlídně a obezřetně, ale Kelleyho vyzývavý a drzý přístup jej natolik rozzuřil, že si později postěžoval, že nebýt jistých okolností, vyhodil by jej z okna. Angličané tedy museli dvůr opustit a najít si azyl v Třeboni u Viléma z Rožmberka (1535–1592).
Navzdory zdánlivému pádu se Kelley dokázal znovu vrátit na výsluní a období vymezené lety 1580 a 1590 můžeme považovat za skutečný vrchol jeho kariéry. Rudolf II. jej dokonce povýšil na šlechtice a vyznamenal erbem se lvem stojícím na zadních nohou. Jeho hvězda však měla již záhy zapadnout.
TIP: Tajemné sídlo kouzelníků a astronomů: V centru Prahy stávala alchymistická dílna
Snad kvůli svým dluhům upadl u vrtkavého císaře v nemilost, byl zatčen a převezen na hrad Křivoklát. Zde pobyl dva roky, v jejichž průběhu narůstaly dluhy, jež ho opět odeslaly do vězení, tentokrát do hradu Hněvín v Mostě. Odtud se pokusil utéci, což se ovšem nepodařilo, protože si při zběsilém kousku těžce poranil nohu. Podle Chourové pak raději požil jed a ze světa tak sešel dobrovolně.
